Zobrazují se příspěvky se štítkemHW. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHW. Zobrazit všechny příspěvky

středa 4. ledna 2023

Externí disk WD 8TB

 


  Náhodou jsem narazil na inzerát, kde někdo prodával 6 ks externích disků  WD Elements 8 a 12TB . Bylo to za naprosto suprovou cenu a i když disky byly asi půl roku staré a mohly mít něco naběháno neodolal jsem a dva kousky zakoupil. Potřeboval jsem dva identické HDD do NASu, kde již použité 2TB dlouhodobě „přetékaly“. Také jsem měl v plánu přesun těch NASových do synova PC jako lokální úložiště.  Prodejce jsem kontaktoval a když se ukázalo, že nemá problém s osobním odběrem ( test na podvodníka?) , domluvili jsme se na zaslání zásilkovnou. K tomu nakonec nedošlo, neboť mezi svátky zásilkovna byla silně přetížená, nakonec mi disky dovezl až do místa bydliště. 8TB disky v 3,5 provedení jsou za ceny okolo 4000kč a více, tady to bylo v hezkém kejsu s napaječem za třetinu ceny…A protože k tomu byla i faktura o nabytí se zárukou, vzal jsem si ještě jeden 12TB kousek.

  Co se dělo dál…. Disky jsem jako USB otestoval a z těch dvou kousků 8TB jsem vykuchal samotné HDD a přesunul do NASu. NAS na síť a už jsem je začal plnit. A hned po 4 hodinách nějaká hláška, že systém nemůže zapisovat, že si dal pauzu a další a další „alarmy“. Trochu mě to znepokojilo. Usoudil jsem na nějaký problém s disky a opět je demontoval z NASu. A postupně otestoval v PC. Testy OK, bez vadných sektorů, disky ve skvělé kondici, natočeno „jen“ 72 hodin. Nakonec jsem změnil strategii, a než NASy plnit po LANce, připjil jsem na SATu do PC jak původní 2TB tak „nové“ 8TB disky a obsah chtěl přetáhnout přímo v PC. Asi po hodině se kopírování zastavilo. PC normálně fungoval, jen kopírování ztuhlo. Nevydržel jsem, proces zrušil a znovu, tentokrát druhý „nový“ 8 TB disk.

Stejný problém, tentokrát cca v 85 procentech procesu kopírování. To už mě naštvalo a znovu test disků, jak zdrojového , tak cílového.

    Nebudu to protahovat…. Po několika pokusech s přetahováním větších balíků dat  jsem zjistil, že drive-managed těch 8TB disku se po nějaké době „zabejčí“ a doslova odřízne SATA linku po které pak nic neteče. Naštěstí moje základní deska disponuje utilitou přímo od výrobce, kde lze zjišťovat stavy sběrnic atd.   Už jsem na to narazil před pár lety, problém se jmenuje SMR , neboli šindelový zápis.

    O co jde? Výrobci disků a ploten  přišli na to, že jednotlivé stopy záznamu, který se jednoho dne z plošného změnil na kolmý (PMR, obecně se pak dnes uvádí také „konvenční zápis“ – CMR), tedy postavil na výšku, se mohou částečně překrývat. Tímto procesem lze získat  až 25% kapacity navíc na  stejných plotnách, což je jistě skvělé. Výrobce ušetří, zisky jdou nahoru. Všichni kromě zákazníka jsou spokojeni.

    Problémem ale je, že při zápisu dat bývají magnetickým polem hlaviček ovlivněny právě i okolní stopy. Disky tak víceméně musejí v rámci co nejvyššího výkonu zápisy dat shromažďovat někde bokem v cache a až když mají čas, je nahrnout do více stop najednou a data na plotnách přeuspořádat. Liší se přitom dva zásadně odlišné způsoby, jak se SMR disk tváří navenek, tedy vůči operačnímu systému. Jeden z nich ten horší funguje tak, že  SMR disk si jednoduše řeší vše kolem režie zápisu sám interně a navenek nemá operační systém šanci vůbec nic poznat. Z hlediska drive-managed takového  SMR disku tedy lze říci, že jsou absolutně nevhodné do RAID polí či do míst, kde jsou objemově velké zápisy dat. Vhodný může být třeba pro rodinný archív videí i když s jistým omezením. V podstatě se to hodí na nějakou archivaci, na na zálohy v reálném čase ale ne.  Co mě nejvíc naštvalo, že disky v USB kejsu by měly být s CMR zápisem, ale nejspíš ani výrobce sám možná neví, co s jakým zápisem vyráběl. Označení EFAX je nejednoznačné...  Na webu lze nalézt hodně informací o SMR zápisu, jedna z nejvíc  nepříjemných  vlastností je,  že pokud nedojde při zápisu  a při  běhu disku na správné přeskupení dat, jsou tato v nebezpečí. Konkrétně se to projevuje tak, že když disk lež například  rok v poličce a zapnete ho, nemusíte vše správně a bezpečně přečíst. To  se stane právě v případě , že cache disku obsahovala nějaká data a informace o tom, že je třeba data přeskupit a po vypnutí už k tomu samozřejmě nemohlo dojít. Díky tomu „překrývání“ při šindelovém zápisu  pak  data nejdou správně přečíst, nejsou pro hlavičky správně přeskupená.. Na webu jsem o tom našel vesměs negativní ohlasy, všichni jednoznačně  říkají ruce pryč…  A konkrétně do externích disků WD 8TB se dávaly snad jen a pouze disky se SMR zápisem.  Naštěstí ta 12TB verze má disk jiný s CMR zápisem a netrpí uvedenými nešvary.

Co dál?  O problému jsem se svěřil kolegovi  a je prý jakési řešení, kdy NAS umí takové disky podporovat s tím, že pokud si jeden z disků postaví hlavu (doslova) tak druhý to za něj „vezme“. Pravděpodobnost, že si oba postaví hlavu naráz je sice malá, ale je. Takže budu provozaovat disky v tomto režimu. Je fakt, že přírůstky nikdy nejsou nijak veliké, maximální objem je např. 8GB UHD film.

Takže si dávejte pozor na HDD s SMR systémem zápisu a pokud budete pořizovat nějaké externí disky, zjistěte si předem, co  je uvnitř použito za HDD. SMR je zbytečná komplikace, která za to nestojí. A pokud takový disk máte , je po zápisu důležité nechat nějaký čas disk ještě běžet, aby měl čas si dát ty šindely do kupy...

úterý 14. prosince 2021

Wifi chytrá zásuvka Hama 176562

 V síti prodejen elektroniky  PrOton se objevila chytrá zásuvka  za zajímavou cenu 199 kč.

Jednu jsem zakoupil a samozřejmě rozebral. Uvnitř je ESP 8285  ( jako známý ESP8266 ale s integrovanou FLASH 1MB ) 

Zařízení obsahuje spínaný zdroj a relé 16A, pro někoho možnost jak levně získat HW na  další pokusy.

I když jsem úplně nepochopil , jak je řešený spínaný zdroj ( chybí oddělovací trafo ). Případné čidlo nebo další periferie  bude galvanicky spojené se sítí.

nějaké obrázky:



.



Jeden člen HW konference mi poslal další popisek pro daný HW:

WiFi modul je tywe2s, tj. ESP8266. Napájení dělá OB2222MCP, stabilizátor AMS1117 3.3.

Piny z WiFi modulu jsem si poznamenal jen ty co jsem potřeboval v ESPHome použít:
Red_Led 05 proti: zem
Blue_Led 13 proti: zem
Relay 14 proti: +5V
Button 04 proti: zem
NC 12





neděle 7. března 2021

Oprava nabíječky Voltcraft IPC-1


 

 

 Mám tuhle nabíječku na tužky ( i mikrotužky) už hezkých pár let. Udržuji s ní flotilu akumulátorů, které mám.

 


 

V poslední době se začalo zvětšovat množství accu k vyřazení - to dělám, když nominální kapacita spadne na polovinu a méně. Pomocí funkce "refresh" se pak ještě snažím článek oživit.

Jenomže nabíječka začala stávkovat. Všiml jsem si, že naměřila kapacitu článku malou i u nového kusu. Další překvápko bylo, že se už nabíječka nedá nikde koupit.

U elektroniky obecně bývá problém s elektrolytickými kondenzátory. Zkusil jsem změřit originální 3V adaptér k IPC-1 - dával správné napětí 3,1V , které ale klesalo při odběru cca 1A na 2,4V. Adaptér jsem násilím rozebral  (je  lepený) a na sekundární straně objevil vadné filtrační elektrolytické kondenzátory.



 

 

 Po výměně již adaptér dával správné napětí i při zatížení, bohužel nabíječka stále nepracovala úplně správně. I když už dobře nabíjela, vyhodnocení kapacity pomocí funkce REFRESH skončilo většinou nekonečným cyklem. Správně řešeno při malých proudech REFRESH fungoval, pokud jsem nastavil test s proudem 1000mA/500mA, nefungoval.


Rozebral jsem tedy i vlastní nabíječku. Obsahuje také elektrolytické kondenzátory, ty však na měření ( zapájené v desce) byly v pořádku. To mě zklamalo, neboť další poruchové součástky nabíječka neobsahuje. Ještě jsem mikropájkou "opravil" všechny letované spoje a když ani to nepomohlo, odstavil jsem nabíječku do krabice s nápisem šrot.

Mrzelo mne to, neboť moje další Litokala Lii-500 neumí s tužkami fungovat tak dobře jako Volctraft IPC-1L.

Ta je výborná na Li-on ale s tužkami se moc nekamarádí..

Mezi tím se ke mne dostala nabíječka k mobilnímu telefonu. Zajímavý model - měl na sobě měření napětí a proudu a dva konektory. A poblikával onen displej, kde se periodicky asi během 5 sekund přepíná údaj o napětí a proudu. Displej po určité chvíli po zahájení nabíjení začal problikávat a do 10 minut zhasnul uplně.

 


 

Po rozebrání jsem zjistil teplotně závislý elektrolytický kondenzátor. Jednoduše - když jsem do útrob nabíječky vstříknul chladicí spray, vše fungovalo normálně.  Onen elektrolytický kondenzátor ztrácel kapacitu při zahřátí..

Vzpoměl jsem si na IPC-1 odstavenou v krabici neopravitelných věcí - našel a elektrolyty vyletoval. 

Teplotní test v testeru ukázal stejný problém. Kondenzátor nezahřátý:


  Kondenzátor zahřátý mikropájkou - sáláním tepla:



 

Pokud nabíječka pracovala s většími proudy, zahřívání způsobilo ztrátu kapacity a ESR. Všechny kondenzátory jsem nahradil kvalitními 100M/100V/130C od fy SAMXON. 


 

Sice jsou o mnoho větší, než původní "KSD" a musí se do nabíječky pod display "urovnat".


 



Věřím, že tyhle kondenzátory už mě v nabíječce přežijí.

Nabíječka samozřejmě začala fungovat a vešketé funkce jsou bez problému použitelné.



neděle 14. února 2021

Led žárovky ECOLUX z Tesca

  Led žárovky mám všude. Hlavně spousty nefunkčních z různých sběrných košů. Líbí se mi je rozebírat a zjišťovat jejich konstrukci a zapojení, Mám nafocené spousty konstrukcí, ale stále se nemohu dostat k tomu to nějak učesat a udělat publikovatelné. A možná k tomu už asi ani nedojde. Na webu  je spousty popisů konstrukcí - jeden malý příklad za všechny je toto video: https://www.youtube.com/watch?v=Y4U1L280Y64

Při neplánované  návštěvě Tesca  jsem zahlédl balení 3  "LED žárovek"  (dále jen LEDž). Za 3 kusy v balení  za 59kč. Nová cena dne 16.02. 2021 je  29,40 kč.  Tedy polovina. 

12W LEDž pak stojí opět v balení po 3 kusech jen 33,90kč.  Původně stály 67,90kč





Tedy necelých 20kč/kus  10kč/kus.  Už kdysi jsem si říkal, že se jednou díky masové výrobě ceny LEDž přiblíží ceně klasických wolframových žárovek.  A možná, že díky tomu, že se klasické wolframové žárovky už nesmí vyrábět tomu bude naopak - budou dražžší než LEDž. Ta doba už klepe na dveře.

Ty LEDž jsem koupil. Čistě ze zvědavosti. Navíc je na ně normální 2-letá záruka.  Na internetu se ale prodávají i s tříletou zárukou... stejné provedení, výrobce Solight.





Na LEDž chybí obvyklé Made In China, ale  je tam adresa česká ??? I kvůli tomu mi byly LEDž sympatické :-)  I když takových nápisů se dnes dá natisknout....

První co jsem doma udělal bylo, že jsem jednu rozebral. Příjemné překvapení bylo, že je možné plastovou baňku docela dobře demontovat. Není lepená, v těle LEDž drží díky rantlu po obvodě.







 Stačí vzít plochý ostřejší šroubovák a zapáčit mezi tělem žárovky a baňkou - směrem k baňce. Ta pěkně vyskočí. Pozor! Nelze baňkou otáčet  - v těle LEDž jsou trojúhelníkové zámečky, které otáčení blokují!!!




Jediná šance, jak baňku demontovat je páčit mezi baňkou a tělem LEDž tupými předměty. Ideální jsou taková ta páčítka z plastu dodávaná k náhradním displejům a umožňující mobilní telefony rozebrat.

Montáž zpět vyžaduje trošku síly a vhodné uchopení baňky. Tuto část vždy v rukavicích, baňka je sice plastová, ale už se mi jednou stalo, že mi v ruce praskla  a i plastové střepy mě pořezaly. Jednoduchá demontáž baňky je důležitá při případné opravě žárovky. I když při ceně 20kč, kdo to kdy bude dělat? Ale pro tuning LEDž je rozebíratelnost fajn.

Co je uvnitř?  Na hliníkové desce (označení T11-A60T-LS16S2)  je 16 LED čipů, usměrňovací můstek, drátový 22 OHMů rezistor, elektrolytický  kondenzátor 6,3M/400V /105C, dva SMD rezistory 39 a 43 OHMů (zapojené paralelně, výsledný R  = 20 OHMů) a regulační prvek....Označení 9203C se mi bohužel nepodařilo najít. Ale bude to něco podobného jako  NSI50150AD použitý v jiných LEDž.






Schéma zapojení:



V tomto případě jde o lineární sériový regulátor proudu. Takové uspořádání mívá horší účinnost a z principu je to nejjednodušší řešení u LEDž. Ale mám zkušenost, že je nejméně poruchové. Měl jsem možnost rozebrat LEDž renomovaných značek a jejich vnitřní uspořádání bylo někdy velmi složité. Používalo spínaný zdroj a některé tak jak se patří ještě další filtr pro zabránění rušení a vyzařování ze spínaného zdroje. U takových LEDž vždy byl vadný onen měnič, nikdy LED čipy.  Nakonec u měničů také nelze dosáhnout 100 procentní účinnosti, takže účinnost regulace lineární versus měnič může být energeticky výhodnější právě u lineární stabilizace. Podmínka je správná konstalace síťového napětí, kdy na sériovém regulačním prvku je malé napětí v řádu jednotek voltů. V tomto případě ale další pokles napětí síťě má za následek snížení výkonu LEDž.

Jak se říká - v jednoduchosti je krása a to platí i u  LEDž z Tesca. Mám tohle provedení nejraději!!! Je spolehlivé  i když lineární stabilizace není ideální při velkém úbytku na regulačním prvku, žárovka tohoto typu (provedení) je podle všeho odolnějí proti různým napěťovým špičkám ze sítě. Když u podobných konstrukcí s lineárním stabilizátorem  šlo o závadu, tak téměř vždy to bylo jen tepelným přetěžováním čipů. Ty někdy jsou  na poměrně malém chladiči, u levných LEDž  dokonce  hliníkový korpus který čipy chladí chybí. Při poruše elektrolytického kondenzátoru LEDž dál funguje - jen svítí s o něco menším jasem a může se jevit, že bliká - za můstkem jsou napeťové propady až k nule.  Pro mě jako radioamatéra je tam ale jedna přidaná hodnota - žárovky s lineárním stabilizátorem neruší. Narozdíl od zářivkových žárovek, kde byl vždycky měnič, nebo složité LEDž s měniči. Tam je vždy zjistitelné větší nebo menší rušení.To při přijmu slabých KV signálů vadí.

U LEDž  z Tesca  je na každém LED čipu cca 17,6V na regulačním prvku pak 34V a 316V na elektrolytickém kondenzátoru za můstkem. To vše při napětí v síti. 237V. Činný odběr ze síťě je 9,6W a účiník 0,54. 

( Měřič z Lidlu s upraveným bočníkem  tak, že měří 10x více - je pak přesnější měření v oblasti malých výkonů , ale rozsah původně do 3,5kW je  tím pádem do 350W )

Konstrukce LEDž je stejná jako u podobných levných výrobků - s chlazením pomocí hliníkového korpusu - těla LEDž.. Některé LEDž ani tuto část nemají celou  kovovou, u LEDž z Tesca je hliníkový materiál až k patici. 

 Celkově je LEDž za cenu necelých 20kč  10kč poměrně zajímavá. Při porovnání subjektivním srovnání svítí výkonem jako ekvivalentní  cca 60W. Spíše o něco více, možná něco mezi 60-75W.  Její  udávaná životnost je 20000 hod.  (dva a čtvrt roku trvalého svícení) Podstatnému prodloužení životnosti by přispělo snížení teploty při svitu. Ta je okolo 45 stupňů celsia - to je teplota, při níž LED čipy už mohou degradovat . Provedl jsem tuning rozebrané žárovky v podobě snížení výkonu prostým odebráním jednoho z SMD rezistorů (43 OHMů) určujících proud regulátorem.Zůstal tam tedy jediný - 39OHM.  Po této úpravě se snížil příkon LEDž přibližně na polovinu (5,1W účiník 0,62) svítivost subjektivně tak na 3/5 původního výkonu  a odpovídá cca 40-50W obyčejné wolframové žárovce.

V Tescu byla dostupná i sada tří žárovek 12W - ekvivalent cca 75W.  Kolega si koupil několik balení a poskytnul mi jednu - opět pro účet pitvy.  Žárovka jde rozebrat stejným způsobem, je stejně zapojená , a uvnitř vypadá podobně jako ta 10W. Jen jsou zrcadlově poskládané součástky  a u regulačního prvku jsou použity jiné odpory 51 +24  OHMů paralelně. Tedy cca 16 OHMů .




  Řekl bych, že jediná změna oproti 10W verzi bude v  nastavení proudu  LEDkami. I když dle popisu na hliníkové základně ( označení desky T11-A65T-L16S) mohou být použité čipy jiné - na pohled a rozměrově jsou ale stejné. 

Chystám se ještě na měření spektra světla u žárovek, za tím účelem jsem objednal levný a jednoduchý spektroskop z e-bay.  Test s pomocí CD mě moc neuspokojil, i když kolegové s CD dosáhli zajímavých výsledků.


Toliko zatím k LEDž z Tesca, vzhledem k ceně jsem ještě zakoupil nějaké další kousky a u dalších 2 kusů provedl snížení výkonu. Na místa, kde budou použitá ( WC,  kotelna , sklep  u  rodičů atd.) to bude naprosto dostačující. 

*******************************************************************************************

Poměrně časté a také jednoduché řešení U LEDž je konstrukce se srážecím kondenzátorem:



  V sérii se síťovým napájením je kondenzátor, jehož reaktance se využívá jako bezeztrátový předřadník. U těchto LEDž je ale nejslabší článek právě tento kondenzátor. Podle všeho to vypadá , že se většinou používají kondenzátory mizerné kvality (kvůli ceně) Ale hlavně kondenzátory na nízké napětí. Běžně je tam osazený kondenzátor jen na 160V, při provozu se předpokládá na kondenzátoru mnohem menší napětí. To je sice pravda, pokud je na LEDkách ( sériová kombinace) např. 250V, na kondenzátoru pak je  "jen" cca 60V. Takže se zdá , že je vše v pořádku. Jenomže při zapnutí, kdy je vybitý elektrolytický kondenzátor za usměrňovacím  můstkem  je na předřadném kondenzátoru plné napětí sítě. Pokud je takový kondenzátor na oněch 160V, dochází k jeho napěťovému namáhání. Zejména keramické kondenzátory pak trpí při zapínání a při poruše se prorazí. Kondenzátory také  trpí velkými nárazovými proudy při zapnutí. Náhrada bývá  problematická - protože kvalitní kondenzátor alespoň na 350V - ideálně pak 500V   je mnohem větší a nevejde se. Když se kondenzátor prorazí, vezme s sebou i nějaký z LED čipů. Někdy je jeden čip přerušený, někdy jich je poškozeno i několik - svítí slaběji.  Pokud elektrolytický kondenzátor jako filtr za můstkem a  ztratí kapacitu, jsou velkým impulzním proudem při zapínání namáhané také LED čipy. LEDž tohoto provedení bývají nejčastěji vadné. Alespoň podle mých zjištění  při rozebrání desítek kusů vadných LEDž tohoto provedení je vadný předřadný kondenzátor a několik LED čipů. U filamentových LEDž , kde je stejné zapojení většinou použité to platí taktéž. Tam někdy nebývá ani filtrační kondenzátor, nebo jen velmi malý ( 1M)  Další špatnou vlastnost u LEDž  v provedení se srážecím kondenzátorem je, že i na malé  kolísání napětí v síti reagují. A je to vidět a rušivé např. v paneláku při rozjezdu výtahu, zapnutí mikrovlnky.





 

 

 

 





pondělí 7. prosince 2020

Úprave switche Tenda TEF1005D na POE (VLAN)

 Před časem jsem upravoval levné ZYXEL switche na  POE podporu. Jde to jednoduše tak, že nepoužité 4 PINY v RJ45 se uvnitř identifikují a propojí podle standardu pasivního POE.  Stejné switche jdou i upravit na  802.1q VLAN  např. dle http://www.tradelinks.cz/?hardware&rtl8309  Bohužel tyto switche už se nevyrábí.

Potřeboval jsem do jednoho projektu co nejmenší switch, který by šel napájez přímo z ethernetu a zároveň uměl napájet další zařízení. ( kameru, Wifi pojítko, DECT , VoIP bránu ) . Komerční provedení kromě toho, že bylo drahé bylo i rozměrné. Chtěl jsem jít cestou, kterou jsem již použil u zmíněných Zyxel switchů a hledal něco malého se všemi PINy na ethernet portech.

Jediné zařízení dostupné na oblíbeném CZC.cz jsem našel:  Tenda TEF 1005D 

 


 Při prohlížení obrázků podobných switchů je již patrné "šetření" na materiálech, jsou použity RJ-45 zásuvky jen s osazenými PINy 1+2 a 3+6 pro 100Mbit ethernet.

Vlastní úprava je jednoduchá - je třeba odstranit několik SMD rezistorů a některé nahradit drátovou propojkou. A provést propojení drátem přímo na PINech ETH portů a k napájení.

Vše je patrné z obrázků:





Červeně jsou škrtnuté SMD rezistory, které je třeba odstranit, modře jsou označené propojky, které je třeba dát místo odstraněných rezistorů. Místo neosazené D7 je třeba též zaletovat drátová propojka:


 


Uvnitř switche jsem umístil i step-down měnič , který  vyrobí  z napětí 6-24V  potřebných 5V pro napájení vlastního switche. Měnič je objednaný z E-bay Umístění všetně ochranné diody v napájení  je patrné z obrázku. Dioda chrání switch proti přepólování napájení. Napájení je zapojené tak, že je dostupné i na původním napájecím konektoru. A napopak, lze využít k napájení a POE injekci  i původní napájecí konektor - napětí na napájecím konektoru = napětí POE.  I při použití původního adaptéru 5V  switch funguje, úbytek na diodě a měniči nevadí plnohodnotné funkci.

Pokud je POE do 12V není měnič třeba , ale použitý stabilizátor 1117 dostává už docela zabrat, musí vytopit poměrně dost energie. Obvod 1117 má teplotní pojistku, při překročený ztrátového výkonu může začít omezovat výstupní proud. Doporučuji využít přídavný měnič.

Takto upravený switch jde použít i jako "repeater" na prodloužení dosahu FE (100Mbit) sítě, switche by mělo jít i řetězit. To vše bez potřeby napájení někde v půlce cesty. 

Zdůrazňuji, že pro úpravu je třeba mikropájka a samozřejmě zkušenosti s pájením SMD součástek. Úpravu děláte na vlastní nebezpečí a samořejmě k produktu ztrácíte záruku!

Co se týče VLAN podpory, je třeba vycházet z datasheetu použitého chipsetu. Konfigurační paměť FM24C08D (pozor je v provedení LOW voltage a nejde nahradit běžnou 24C08 !!!) je třeba vypájet, naprogramovat a zaletovat zpět. Nebudu zde popisovat vlastní editaci, ten kdo ví, co chce a co dělá najde vše v datasheetu k použitému obvodu zde: IP175C  nebo zde: IP175C  na stránce 34 a 35 datsheetu. Použitý chipset ale umí více funkcí, např. "bandwith control"  popis registrů eeprom je na str. 56. 

sobota 17. října 2020

RADIO-CONTROLLED hodiny z Lidlu, aktivace tichého režimu :-)


V Lidlu se v akci za 99 kč objevily pěkné "analogové" hodiny. Je to tento model:






https://www.lidl-shop.cz/cs-CZ/AURIOL-Nastenne-hodiny/p100306791?mktc=shopping&gclid=CjwKCAjwrKr8BRB_EiwA7eFapj9k1PpUcgr_JAYGQGRzJWmIRqT30oV8gFIHd1ilTuOf7JAsumg_RRoCM-EQAvD_BwE

Původní cena 250kč, protože se nejspíš prodaly všechny s bílým ciferníkem a v obchodu zůstaly jen ty s černým , došlo na slevu. Při zběžném prostudování návodu na místě mě zaujalo v technických datech uvedení  možnosti přijímat jak klasický DCF signál, tak  signál vysílače MSF60 umístěného v Anglii.

Až doma jsem při podrobném studování návodu přišel na to, že hodiny se vyrábějí ve dvou verzích, přičemž v CZ jsou dostupné ty s DCF přijímačem.

HG06544A,B   - DCF77

HG06544A,B-BS  - MSF60

První test mne poměrně překvapil, sekundová a minutová ručka se hýbou nezávisle na sobě. Při sesynchronizování se nejprve nastaví všechny na  pozici 12 a po cca 4 minutách se rozběhne sekundová ručka, poté se nastaví i minutová s hodinovou. Co mě doslova překvapilo je citlivost hodin - "chytily" se bez problému kdekoliv v bytě, v chodbě v centru bytu , dokonce v garáži i ve sklepě.

Narozdíl od DCF budíku co mám už dlouhé roky od Conrada a dalších nástěnných DCF hodin TROPHY  made in Germany jsou hodiny z Lidlu subjektivně velmi citlivé!!!

Protože jsem byl zvědavý, jak to uvnitř vypadá, jal jsem se strojek hodin rozebrat.

Bylo třeba odstranit pružné vymezovací dráty mezi kovovým rámem a deskou hodin. Dále bylo třeba stáhnout  všechny ručky ze souosé hřídele. Tuto činnost doporučuji udělat v režimu, kdy všechny ručky ukazují na 12 tedy chvíli po vložení (a následném vyndání) baterie.

Budou se nám pak při opětné montáži jednodušeji osazovat zpět.

Dále je třeba povolit kovová matka, která drží vlastní mechaniku na ciferníku, pod matkou je podložka. 

Následně je možno celý hodinový strojek vyndat.



Na obrázku je vidět, kde jsou západky, kde je třeba zapáčit. Já jsem samozřejmě dvě ulomil, ale ničemu to nevadí, neboť plastový kryt je ve smontovaném režimu přimáčknutý k desce ciferníku a pevně drží díky šroubovém spoji na souosé hřídeli.

Trochu mě zklamaly asfaltové plivance na desce plošných spojů. K další demontáži jsem se neodvážil, neboť jsem měl trochu strach z rozsypaných koleček hodin. (špatná zkušenost z mládí u babiččina budíka)

Rozborka ale ukázala pěknou feritovou anténu , dva krystaly a hlavně nezávislé krokové motory pro minutovou a sekundovou ručku. I z toho jsem měl původně radost, neboť mě napadlo využít elektroniky hodin jako levný  rádiem řízený budič pro klasické Pragotron hodiny. Jenomže tahle myšlenka se ukázala také lichá, neboť pohon minutové ručky je koncipován po 10 sekundách. Každou minutu tedy do minutového motoru přijde 6 impulzů, minutová ručka se tedy pohne 6x za minutu. Správný posun je pak definován převody v hodinách. Pro použití jako budiče Pragotronů  by se tedy ještě muselo dělit 6x. 

Nicméně dva nezávislé motory umožňují jednoduchý "mod" hodin. Napadlo mě sekundový krokový motor od elektroniky odpojit.



 Sekundovou ručku až zas tak nepotřebuji a v ložnici by bylo fajn mít tiché - netikající hodiny. Nakonec jsem do boku plastového rámečku vtlačil za tepla dva piny z precizní patice a udělal obvod pohonu sekundové ručky s možností opětovného zapojení/vypojení.








 A sekundovou ručku jsem při montáži vrátil s tím, že při provozu stojí na místě. Pokud někdy budu chtít aby zase sekundová ručka fungovala, stačí propojit obě dutinky drátem. V případě trvalého SILENT-MODu stačí drátek od krokového motoru odpojit a neosazovat sekundovou ručku.

Hodiny s odpojeným krokovým motorem samozřejmě už netikají. 1x za 10 sekund sice cuknou minutovou ručkou, ale zvuk je mnohem tišší, než posun sekundové ručky o krok každou sekundu. Dá se říct, že to opravdu není skoro slyšet...

Znehybněním sekundovky ale přijdeme o zajímavou indikaci hodin - v návodu se mimo jiné píše, že zastavení sekundové ručky indikuje právě vybitou baterii - hodiny přitom ale běží dál, používají jen krokový motor pro minutovou a hodinovou ručku.  Napadlo mě původně onen tichý režim bez sekundovky nasimulovat sníženým napájením, ale bohužel v tomto režimu žijí hodiny jen z vlastnícho generátoru a nesynchronizují se z DCF signálu. Závěrem je třeba zmínit, že hodiny jsou schopné běžet i bez přijmu DCF.  Pokud tedy někdo někdy DCF vysílač ve Frankfurtu  vypne, nebo hodiny z jakéhokoliv důvodu nejsou schopné signál přijímat, máme možnost nastavit hodiny ručně - pomocí tlačítek na strojku hodin. Zajímavá funkce! Vše je podrobně popsáno v návodu: