miniVNA arduino od F4GOH - PCB !

     Už dlouho pokoukávám po nějakém Vector Network Analyzátoru.  Mám sice voobler (SA) FSH-3, kde se dají měřit útlumové charakteristiky a s VF můstkem i  antény, ale  nedokážu s ním měřit všechny parametry. U antén chybí "polární" parametry...

    Na webu lze nalézt hodně hotových zařízení. V posledních letech jsem na burzách šilhal  po mini VNA  od http://miniradiosolutions.com/    , čekal jsem, že jejich základní verze bude časem levnější. Bohužel.

Ani akční ceny ve Friedrichshafenu  za miniVNA  od miniradiosolutions pro mne nebyly  dosti dobré, tak jsem na čas  „rezignoval“.

    Jenomže on se ten VNA hodí každou chvíli. Nedávno jsem např. dokončil QCX ( ještě dlužím článek ) a potřeboval jsem zkontrolovat vstupní propust.  To samé vytřídění  feritových jader , kterých mám již neznámých nepřeberné množství … L Hezky to pomocí VNA popsal OK1CJB  ( http://ok1cjb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=398:2-880&Itemid=15 )

    Prakticky jsem si uvědomil, že nepotřebuji nic do 3GHz, stačilo by do 30MHz, možná ještě šestimetr…

A minulý týden jsem při shánění nějakých komponent k připravovanému PA narazil na e-bay na desku a zajímavou konstrukci VNA :  https://www.hamradioworkbench.com/k6bez-antenna-analyzer.html

Zaujalo mě řízení pomocí Arduina ale v konstrukci byla použitá DDS typu AD9850. Po chvíli hledání toho správného spojení VNA+Arduino jsem našel přesně to, co jsem potřeboval! Pěknou , dobře dokumentovanou konstrukci miniVNA od Antonyho F4GOH:

  https://hamprojects.wordpress.com/2016/02/21/hf-arduino-vna-english-version/

Řídicí SW je od Dietmara Krause  DL2SBA  http://vnaj.dl2sba.com/

  Při vybavení analyzátoru BT modulem lze měření provádět pomocí android zařízení ( mobilu , tabletu )  ale lze používat podobně jako ruční analyzátory jen vestavěný displej, nebo to můžete připojit i k PC. 

   Pěkná konstrukce s levnými komponenty – běžně dostupnými. Na webu se píše o 50 dolarech!  Řízení je postavené na Arduinu, konstrukce se mi zalíbila! Tak jsem hned napsal Anthonymu o plošný spoj.   Přemýšlel jsem , jak to dostat z Francie ke mně domů.   Měl jsem to pěkně vymyšlené
( Franta OK1FKT tam má dceru, občas pendluje domů Hi )  ale druhý den přišla od Anthonyho odpověď, že ta cena 17EUR je včetně poštovného do CZ !!   A do e-mailu i připravil i odkaz na platbu . 16.11. jsem přes Paypal zaplatil 17EUR  ( z banky zmizelo 465kč )  a dnes 22.11 jsem obdržel krásnou desku spolu s QSLíkem :

  

Deska opravdu krásně zpracovaná - prokovené  otvory, pocínováno,  popisky.  Jednoduše  nemá smysl se s tím babrat a něco vymýšlet.. Posuďte sami, radost takovou desku osazovat:

   Na stránce  je i kompletní seznam součástek potřebných ke stavbě  - včetně odkazů na e-bay.

   Těším se na vánoční svátky, do té doby dorazí klíčové součástky z e-bay a pustím se do stavby.

Věřím, že se funkční analyzátor dá postavit za zlomek ceny továrních produktů. Myslím tím ty od miniradiosolutions . Takže pokud někdo přemýšlí nad  VNA do 60MHz  neváhejte!  Základ - deska plošných spojů  není žádný problém!

Digitální voltmetr – sonda

Občas člověk vytvoří nějakou pomůcku, která je praktická a jednoduchá. Můj "voltmetr - sondu" vidělo pár lidí a projevili zájem. Tedy předkládám hrubý stavební návod na takové udělátko.

  Nedávno jsem z Číny objednal  panelové měřicí moduly. Třímístný display, různé barvy, červená a modrá. Dají se najít za cenou okolo 1,5 dolar/ks, při koupi více kusů pak kolem 20kč/kus. Zelené o něco dražžší, žluté jsou vidět ojediněle.  

https://www.youtube.com/watch?v=WqNp9iGn3nM

 

 Neodolal jsem a 2 ks červených a dva ks modrých modulů jsem z portálu e-bay objednal. Jeden kousek jsem zamontoval do profi zdroje Ascom a používám ho jako druhý „robustní“ zdroj na bastlení.

  Konstrukce modulu obsahuje nějaký mikroprocesor z řady STM8  s interním ADC. Reference je je odvozená od napájecího stabilizátoru na desce 3,3V . To samo o sobě nevypadá moc dobře, při praktických testech je však přesnost modulu dostačující a  viditelně se měřený údaj nemění se při změně napájecího napětí modulu. To platí i při změně teploty, ledový modul z mrazáku ukazuje hodnoty jako při cca 22 stupních pokojové teploty.  Zapojení a vnitřnosti modulů lze najít např. zde:

https://www.google.cz/search?q=3+digit+voltmeter+STM8&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=BLQJVZTqDYHyUIOJgrgC&ved=0CEUQsAQ&biw=1344&bih=731

Dají se objednat moduly s rozsahem 100V a 200V – ty mají pevnou desetinnou tečku a zobrazují pouze jedno desetinné místo.

 https://www.youtube.com/watch?v=UqGC0tOVbVc
I 100V moduly ale existují ¨v provedení s pohyblivou desetinnou tečkou, kumšt je tyto moduly správně najít.
Někteří obchodníci na e-bay, aliexpress mají u popisu video, kde takovou funkcionalitu ukazují.

Dále moduly s rozsahem do 30V (zobrazí maximálně 33,0- 34,0V  – poté ukazují - - - ). Ty měří na desetinná místa dvě, při přechodu z 9,99V  na 10,0 V pak desetinná tečka přepíná doprava a modul měří na jedno desetinné místo. 

  https://www.youtube.com/watch?v=q7Mn-EGlAuA

 Moduly mají 3 vývody: napájení a jeden vstup pro měření napětí. V nabídce jsou také dvou-vývodové verze, které nemají vstup měřeného napětí. Napájení a měřicí vstup je u modulu propojený s napájením.. https://www.youtube.com/watch?v=qVrMOzorHs0

 

Ve všech případech bývá rozsah napájecího napětí cca 4-30V, při větším napětí by mohlo dojít k tepelnému  a napěťovému přetížení stabilizátoru uvnitř.

Některé verze modulů mají součástky osazené na desce přímo pod displejem, jiné verze pak mají osazenou desku na zadní straně spojů. Opět jsou další varianty s možností přesně dostavit napětí miniaturním trimrem. Případně verze s meřicími rozsahy 75mV pro měření proudů i varianty s vestavěným bočníkem. Některé z modulů mají také vyvedeny signály RXD,TXD pro propojení sériovou linkou s PC a možností dalšího zpracování údaje. Na internetu jsou i nadšenci, co procesor v modulu přeprogramovali dle svého gusta a ke svému účelu. Takové aktivity jsou poměrně dobře popsané a zdokumentované , ale je třeba k těmto úprovám objednat správné moduly s těmi správnými procesory.

 Není účelem všechny varianty popsat, zájemci se mohou kochat nepřebernou nabídkou na e-bay.com

   

Při prvních pokusech s modulem jsem zjistil, že odběr ze zdroje je pouhých 5-6mA !!!. Vstupní odpor je okolo 200kOHM, to samo o sobě je ideální jako testovací voltmetr – sonda pro různé pomocné měření při pokusech, vývoji a servisu. Ostatně nakonec dvouvývodové verze jsou přímo pro tento účel vyráběné a na e-bay nabízené  – doslova připojit a měří se. Naprosto ideální k olověným bateriím při portable provozu, můžeme průběžně kontrolovat napětí akumulátoru a vidět například změny napětí při klíčování atd..

Jenomže pro moje účely je rozsah do 30V nedostatečný.  Protože jsem chtěl modul používat i pro napětí okolo 60V ( např. časté měření staničních 48V baterií ) napadlo mě předřadit před modul další „před-stabilizátor“. Výsledek celého snažení předkládám níže.

    Předem upozorňuji, že konstrukce nemá v žádném případě za účel přímo nahradit voltmetr - přístroj jako takový! Je to doplněk, sonda pro využití v dílně radioamatéra jako další nezávislý monitor stejnosměrného napětí, jako kontrola napětí baterií, jako pomocný voltmetr při oživování, kontola napětí zdrojů na portable stanovišti atd.  A bezproblémové použití je umocněné tím, že může být modul trvale připojený např. k baterii.  Čistě teoreticky 60Ah baterii vybije tenhle modul za 416 dní  !!!!!

   Konstruktér musí umět sám uvážit, v jakých případech lze tento „dvoudrátový voltmetr“ použít, kdy neovlivní měřený údaj a nezatíží obvod v zařízení a kdy je jeho použití možné a účelné. V žádném případě např. nelze měřit zdroj s vnitřním odporem např. 1kOhm atd…. 

     Rozsah měřeného napětí po úpravě je cca 5-60V s max. odběrem  proudu do cca 6mA a je dostačující pro běžné použití. Výhoda řešení je možnost měření bez dalšího napájení! Každý se snad setkal s tím, že baterie v multimetru jsou vybité ( zapomenutí vypnutí  ) , vyteklé… nebo přístroj „lže“ a momentálně nové baterie nejsou po ruce. Ano v tomto režimu lze využít i pasivní ručkové přístroje, ( např.  DU 10 ) ale na stole zabírají místo a odečítání statického napětí je v digitální (svítící) podobě mnohem příjemnější.

Jako předřadný stabilizátor jsem použil IO LM317. Má možnost regulovat spád až 40V.  Výstup je děličem natavený na cca 22-24V a tím pádem je možno měřit do cca 60V. 

 Dělič je sice měkký a neodpovídá minimálnímu proudu do ADJ stabilizátoru LM317, ale praktickým testem jsem si ověřil, že je činnost IO správná i při "měkčím" děliči, než jsem použil.

Při měření nižšího napětí funguje stabilizátor tak, že rozsah mezi vstupním napětím a výstupním je asi 1,5V 

( při 6mA ) takže lze měřit od cca 6V – 60V.  Celý stabilizátor  s děličem a blokováním jsem umístil na sub-desku přišroubovanou k modulu  pomocí šroubků.

Destička je jednoduchá s pár ostrůvky pro osazení součástek. Namalováno v rychlosti kvalitním centrofixem, druhá strana oboustranně plátované desky použitá k připojení měřicích kablíků.

 Kvůli výšce modulu  jsem v destičce   vyříznul otvor a LM317 v D2 provedení umístil do tohoto otvoru.
Na každé straně desky je "kousek" stabilizátoru.

 Chladič je připájený z jedné strany desky a vývody ze strany druhé.  Použití LM317    ( standardní 1A provedení D2 s krátkým křidélkem, nebo zkrátit pouzdro TO220 ) se mi zdálo pro daný účel robustnější, stejně dobře ale vyhoví SMD provedení, které jsem ale neměl k dispozici. Tepelná ztráta na stabilizátoru činí v nejnepříznivějším případě cca 0,23W což s rezervou zvládne i LM317L . 

 Celý modul s našroubovaným před-stabilizátorem k modulu  je pak „zataven“ do samo-smršťovací bužírky a tvoří kompaktní celek s měřicími kabely.

 Ty je vhodné použít kvalitní s co nejtenčími drátky v „licně“. Použil jsem nějaké modelářské s průřezem 0,25mm2 , odhadem je žíla složená z cca 50ks 0,05mm měděných drátků.

 Cejchování modulu je možné a jednoduché u provedení s trimrem, já měl modul bez takového prvku. Úprava děliče na vstupu procesoru je ale také možná, v mém případě bylo třeba paralelně k „hornímu – živému“ odporu děliče připojit odpor.Je třeba se podívat dle konkrétního modulu, kde je vstupní dělič zapojen. 

Další fotografie ukazují mechanické uspořádní ještě  před zatavením je přes display přehnuta folie z PET lahve, která zlepšuje čitelnost displeje –  nejsou tolik vidět nerozsvícené segmenty a údaj je pak kontrasnější zejména na denním světle.  

 Ideální je folii z PET lahve použít 2x přeloženou přes sebe. 

  Na trhu jsou vhodné nápoje jak s modrým, tak s červeným obalem ( to není reklama Hi )

  Modulu nevadí přepólování, obrácené napájení teče do stabilizátoru přes 2,2kOHM odpor. Předřadnou diodu pouze před LM 317 je sice možné doplnit a na desce je pro ni místo, po praktickém vyzkoušení bez diody jsem místo propojil drátkem z 100mA pojistky jako ochranu před poruchou modulu. Dioda by zbytečně zvětšovala spodní mez měření modulu.

Součástky lze samozřejmě uspořádat i jinak, například ve stylu vrabčí hnízdo – fixované tavným lepidlem, ale mám rád konstrukce mechanicky pevné  pokud možno hezké.

  Další nápad se zrodil v momentu, kdy se nabízelo podobné použití dalšího nevyužitého modulu k meření velkého množství NiMH  AA akumulátorů a baterií, kterých se u mě vyskytuje nepřeberné množství.  (kdo má děti a hračky určitě chápe)  Vetšinou lze stav článku zjistit voltmetrem a  připojenou nějakou definovanou zátěží.  Bohužel modulu napájecí napětí 0,8-1,6V v žádném případě nestačí.  Ale opět si lze pomoci měničem – tentokrát step-up. Pro  tento účel jsem použil opět modul z e-bay, původně určený jako step-up zdroj 5V pro USB zařízení. 

Obsahuje jeden IO a umí pracovat cca od 0,7V.  To je pro měření baterií naprosto ideální, nevadí ani větší proud který měnič ze zdroje odebírá aby vyrobil výkon potřebný pro napájení modulu. Rozsah napájení měniče je do max. 10V a od  5V vstupního napětí a více je na výstupu napětí rovnající se vstupnímu napětí. To ale nevadí, pak začíná regulovat vnitřní stabilizátor v modulu měření. Prakticky tak získáme „voltmetr“ s rozsahem od cca 0,7V – 10V.

Schéma "od ruky" snad postačí:

  Mechanické  provedení je patrné z obrázků. Z desky měniče jsem odstranil USB konektor  a desku podélně zkrátil dle obrázku na rozměr shodný s rozměrem desky modulu. 

Destička měniče tím pádem přijde o zbytečnou  indikaci chodu měniče v podobě červené  LED diody a předřadného odporu. Destička měniče  je přilepena k destičce modulu  měření oboustrannou lepicí páskou s tloušťkou cca 1 mm. Měřicí kablíky jsou přiletované přímo do modulu, celek je opět s dvojitou  fólií příslušné barvy z PET lahve zataven do smršťovací fólie ( tentokrát červené )  stejně, jako provedení s LM317. 

Nebo lze  použít nějakou malou krabičku, do které se vejde vedle sebe měnič a  modul. Já vyrobil ještě stejný voltmetr právě do takové krabičky s tím, že uvnitř je i malý trimr na přesné nastavení napětí .

   Modul nemá ochranu proti přepětí, při překročení katalogových 10V patrně dojde k destrukci IO CE8301 v měniči. ( netestováno  Hi )  Ale použití opět předpokládá fundovanou osobu a modul je primárně určen k testování šuplíkových článků a baterií. 

 Tamtéž  (v šuplíku s bateriemi) je též modul trvale umístěn a nepředpokládám jiné využití, tedy jednoduše nehrozí destrukce přepětím. 

Modul měří od napětí cca  0,7V ( vybitý článek ) s odběrem cca 70mA. 

Při 1,2V je odběr  proudu   cca 60mA, při 3,7V cca 20mA . Měnič v tomto případě článek zatěžuje, což  při měření potřebujeme. Se zvyšujícím se napětím ale proud klesá.

Při měření vybitých  suchých ( alkalických ) článků voltmetr většinou ukáže nějaké napětí, které rychle klesá a v zápětí voltmetr zhasne. Energie článku již nedokáže uvést do činnosti měnič napětí. V takovémto případě víme, že je napětí článku při zátěži cca 70mA již pod 0,6V a článek  patří do sběrného místa pro baterie.

 Na měření bloků s napětím víc než 5-10V je předurčea výše popsaná úprava s LM317.  Protože se mi nápad líbí, nabízím pro inspiraci široké radioamatérské veřejnosti.  Celá konstrukce by určitě šla vyřešit elegantněji, dokážu si představit sondu pracující od zmiňovaných 0,7V do cca 100V, uvedené řešení je ovšem jednoduché a časově nenáročné, navíc odpovídající možnostem modulů. Na závěr opět zdůrazňuji, že je třeba vědět, kdy lze víšepopsané pomůcky použít. Určitě s nimi nejde nahradit laboratorní voltmetr s vysokým vnitřním odporem. Je třeba mít na mysli, že voltmetr je z měřeného zdroje i napájen!

Univerzální tester elektronických součástek

Nedávno jsem u známého viděl velmi pěkný tester na elektronické součástky.

    Sice něco podobného vlastním, ale umí to pouze polovodiče a ještě ne úplně přesně. Něco ve stylu „zajícometru“  ( http://www.zajic.cz/comptest/comptest.pdf ). V každém případě předváděný přístroj nejen že uměl tranzistory, fety, diody , ty,  triacy,  ale měří i odpor , indukčnost a kapacitu!!!!!
U elektrolytů  ( obecně cca u kondů nad 1800 nF )  i ESR!!!  Tedy  ne dvě mouchy jednou ranou ale tovnou 4 mouchy jenou ranou! Aneb vše v jednom!  Jo mouchu to mělo, že jsem o tom neměl žádné informace. A kolega radioamatér dělal tajnosti......Ale na webu se dá najít diskuse, na aliexpressu onen hotový výrobek. Ten jsem také  zde: http://www.aliexpress.com/item/Free-shipping-New-Transistor-Tester-Capacitor-ESR-Inductance-Resistor-Meter-NPN-PNP-Mosfet/717066857.html    za 21 dolarů objednal jako dárek pod stromeček.

  Jenomže pak mi to nedalo ( nejen to čekání až to za měsíc možná dojde, ale vzhledem k čínskému SMD provedení a NEmožnosti výměny MCU atd.. ) a  desku plošných spojů + mikroprocesor zakoupil u českého dodavatele.  Displeje nějaké mám a ta bižuterie kolem se u mě určitě najde.

  Kdybych  hned v počátku objevil, že někdo  (  http://www.avrtester.tode.cz ) v CZ nabízí naprosto luxusní desku plošných spojů  + veškeré součástky za 420 kč, patrně bych tu "čínu" neobjednal. Už proto, že když u "číňana" náhodou odprásknu MCU, je vymalováno. V „CZ klonu“ vyndám DIL z patice a jedem dál. Další věc je, že čínský výrobek je „okleštěn“ , v rámci úspor není osazen krystal, referenci nahrazuje dioda , je tam smd verze Atmegy 168 a tester je v nějaké minimální HW konfiguraci, která ještě funguje. Našlo se pár jedinců, kteří to čínské zapojení včetně krystalu a dalšíc součástek doplnili – to samozřejmě lze. Víc informací v diskusi na webu: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=56317&start=30

   CZ verze je v klasice – diskrétní součástky a FW do toho slepovaného měřáčku kdykoliv naleju pomocí fikaně připraveného ISP konektoru pomocí programátoru USBASP. Mimochodem ten USBASP programátor se určitě vyplatí z číny objednat, umí většinu ATMELů a stál přesně 3 dolary včetně  propojovacího programovacího kabelu. ( popis zde:  http://www.elektronovinky.cz/konstrukce/usbasp-prakticke-zkusenosti-s-programatorem-avr ) Už ho mám delší dobu a zatím jsem s ním bezchybně naprogramoval několik různých AVR. Ale z5 k testeru. Desky a MCU přišly v podstatě druhý pracovní den po objednání/zaplacení předem na účet. Deska jak už jsem psal v perfektní kvalitě, prokovená , s maskou:

 Jediné co je potřeba zabrousit hrany kvůli malým otřepům. TL431 jsem vyndal z nějakého napaječe, stejně tak tranzistory a 78L05 jsem z něčeho „vyhrobařil“ Ostatní je běžná řada odporů a kondíků, krom šesti rezistorů s 0,1%  přesností, které jsou v zapojení potřeba. Mám sice z čeho vybírat, ale když jsem ani po změření 100 ks odporů nenašel takový, aby se tolerancí vešel do 0,1% , koupil jsem oněch 6 ks v GM elektronic. Vedou je tam, cena je poněkud vyšší 5 kč/kus. Na druhé straně opravdu sedí, takže oněch 30 kč/ 6ks vyvážilo určitě  mnohahodinové sezení u multimetru a vybírání odporu z vlastních zásob.  Displej jsem také našel v „domácím skladu“ pochází z modemů Nokia BB256,512. Z těch jsem nějaké displeje vypreparoval, než šly modemy na křemíkovou recyklaci.

 Jedná se o hojně používaný a klasický znakový 16x2 LCD  s řadičem HD44780. Nejlevnější lze koupit okolo 100kč, ale pozor na správnou orientaci vývodů.  ( např. http://gme.cz  )  To už ale zaplatíte cca 200kč za desku + MCU, další 100kč za displej a ještě musíte pořídit dutinky a lištu na propojení  displeje a ostatní bižuterii. Pokud nemáte vlastní zásoby, nebo možnost z něčeho kuchat, určitě  doporučuji zakoupit celý set – stavebnici za 420 kč! Shánění a objednávání případně objíždění prodejen s elektronickým materiálem vás určitě vyjde dráž.  Cena stavebnice je opravdu  slušná, a pro někoho, kdo nemá čas ani možnost shánět jednotlivé komponenty je to opravdu nejlevnější cesta, jak tester pořídit. Pokud budete osazovat pečlivě ( ne jako já šlůsnout šutr) tester bude pracovat na první zapojení.  Cena určitě konkuruje čínským dodavatelům a  CZ klon je již úspěšně vyzkoušen v několika exemplářích.  Pokud se s tím někdo nechce babrat, lze  zakoupit hotový  a oživený tester. Opět doporučuji nákup na http://www.avrtester.tode.cz  Přístup prodejce je výborný, funguje perfektní podpora na e-mailu.  Kdyby jste hledali aktuální schéma , tak je zde:   http://www.avrtester.tode.cz/upload/Schema.png  nebo  zde: http://www.avrtester.tode.cz/upload/obr%C3%A1zky/Schema.png  

  Stavba zabrala asi hodinu práce, součástky se pájí velmi dobře podle osazovacího plánku:

   Finálně osazená deska:

.....  a s displejem:

Po zapnutí přístroje  - jak jinak by se u mě mohlo dít – NIC.   Prostě to nejelo!  Jal jsem se zjišťovat příčinu, vyndal MCU a měřil. Vše se zdálo v pořádku. Po čase mě napadlo zkontrolovat oscilátor s krystalem – sondou s 10pF kondem. Nekmitalo to. Ohmmetrem jsem pak zjistil zkrat na krystalu. Krystal je z nějakého HDD – v miniaturním HC49U provedení a jeho průchodky zalil cín, který protekl prokovem při pájení. Moje blbost samozřejmě, v profesionální praxi se dává mezi šutr a desku spojů vždy podložka. Nebo stačí letovat tak, aby byl šutr cca 1mm nad deskou. Pak se měřák rozjel, je ještě třeba nastavit kontrast displeje pomocí trimru 10k na desce. Nezbytná procedura kalibrace pomocí zkratu a kondíku  a už to měří. Postup kalibrace najdete  opět na http://www.avrtester.tode.cz   včetně demo videa. Na začátku propojíme všechny tři měřicí body mezi sebou a pak se necháme vést popisem na displeji. Tester potom chce nějaký kondenzátor s kapacitou větší než 100nF.

 Kalibrace není třeba dělat po každé, ale pokud měníme měřicí kablíky je vhodné kalibraci provést.

  Co to tedy všechno umí? Všechno možné, kondy od 27pF – vyzkoušeno, že menší to neumí.

Na jedné straně chápu, že už je to třeba na hranici AVR možností, na druhé straně kapacitu přechodu diody to ukáže klidně  3, u jiné 15 pF …?   Tak proč samotný kondenzátor 3pF to neumí?

 Ale to je detail, třeba v další verzi FW bude vylepšeno. V každém případě pokud má někdo potřebu měřit tak malé kapacity, může si k měřenému neznámému paralelně  do krajních pinů připojit známý např. 30pF a jeho kapacitu pak odečítat.

( Pozn. - použil jsem kondenzátor 27pF a ty zkroucené přívody pak nahrazují zbylé 2pF -kondík měl 28pF )

  Nejmenší indukčnost to umí 10μH.  Odpory mě překvapily, jde měřit i malé - bočníky atd, je ale dobré mít kvalitní přívody, každý přechoďák ( patice)  se projeví. Pro měření do 1Ω tedy určitě nepoužívat tu precizní patici a pokud jsou měřicí kablíky delší, je třeba s nimi provést cejchovací proceduru.  Když jsem připojil na přístroj můj multimetr coby voltmetr, ukázalo to 10,01 MΩ – vstupní odpor. Největší odpor co jsem měl k dispozici byl 16,2MΩ.  Při porovnávání naměřených hodnot s můstkem  BM 509  , RCL metrem MIC-4070D  a multimetrem METEX M3850D jsem nenašel rozdíly v naměřených hodnotách!

 Chvíli mě sice mátlo, že přístroj měřil jeden odpor zpočátku 50,2Ohmů a po chvíli už „jen“ 49,7Ω, ale zjistil jsem, že jenom zahřátím tělíska odporu v ruce se projeví teplotní závislost odporu a pak to takhle ujede J   Samozřejmě přesnost měření nemůže odpovídat např. kvalitním můstkům od Fy Aligent za úplně jiné peníze, ale mějme na paměti, že se jedná o „tester“ a jeho účelem je součástku otestovat. I tak je přesnost měření hodnot víc něž výborná na výrobek této cenové kategorie!  Klobouk dolů před autorem programu do procesoru! 

  Pro mě naprosto super věc je funkce měření ESR u kondenzátorů:

( měřen  kvalitní a nový elektrolytycký kondenzátor 1200M/16V výrobce Nippon )

 Většina závad v elektronice je díky elektrolytickým kondenzátorům, přístroj pak takový kondenzátor poměrně rychle odhalí. Nutné je dbát na vybití kondenzátoru – hlavně v síťových zdrojích.  Tester dokáže měřit úbytek napětí na diodách – pěkně se tím párují diody např do PSV metru. Pokud má dioda nějaký závěrný proud (svod) nebo kapacitu přechodu, přístroj ji také ukáže.  O tranzistorech nemluvím, detekce NPN, PNP atd... tranzistorů je samozřejmostí:

 Při měření indukčností zase přístroj ukáže parazitní sérový odpor měřené indukčnosti.

   Obecně při zapnutí - měření přístoj nejprve kontroluje napájecí napětí baterie, napájení procesoru ( za stabilizátorem 78L05) , zobrazí ho a při nízkém napájení to indikuje na displeji vedle napětí baterie "slaba",

v případě napětí nad cca 7V pak "OK".

Odběr proudu bez podsvětlení displeje jsem naměřil 11mA, 9V destičková baterie tedy vydrží velmi dlouho. Pokud používáme displej s podsvětlením a je zapnuté, může se odběr zvětšit až na  25-90mA. Záleží na displeji. Moje demontované z modemů potřebují pro podsvícení cca 75mA, další, který jsem měl a  zkoušel připojit jen 14mA.  Kvalitní LCD displeje (zelená matrice) jsou při běžném okolním osvětlení poměrně dobře čitelné, není nutné podsvětlení používat. Podsvětlení se vypíná u displejů se 14 vývody pomocí odsátí cínu na pájecí plošce na displeji.  U 16-ti vývodových displejů je napájení podsvětlení vyvedeno zvlášť na vývodech 15,16 a na desce testeru je na to osazen jumper, kterým jde podsvětlení zapnout/vypnout. Jeden z displejů který jsem také získal z nějakého zařízení a s testerem zkoušel neukazoval vše zcela správně, zejména  znaky Ω a μ  zobrazoval jako rovnítko, nebo svislé čáry. Vůbec byl na displeji „zmatek“ ale přisuzuji to pravděpodobně nestandardnímu řadiči displeje.  Výhoda testeru je, že se zapíná tlačítkem a při nepoužívání 

( do cca 20 sec. ) se vypne. Šetří to baterii, každý jistě zná, když v zápalu boje nechá omylem zapnutý multimetr na stole a druhý den je po baterce. Pokud chceme měřit více součástek za sebou stačí změřenou vyndat a připojit další – měření začíná stiskem tlačítka, i když přístroj nebyl ještě automaticky vypnut.  Na desce jsou ještě testovací plošky pro SMD součástky, velmi příjemně se s tím měří SMD „smetí“ . Bohužel, pokud by někdo chtěl přístroj zabalit do nějaké krabičky, tento „testpoint pro SMD“ znepřístupní.  Tester je tedy předurčen k používání v „nahém“ provedení, pokud by někdo chtěl opravdu krabičku, může motiv testpointů vytvořit na zvláštní desce, tu přidělat na krabičku  a propojit kablíkem. Existuje také pár úprav testeru, jedna ze zajímavých je použití zkratovacího relé , které propojuje v klidu všechny tři vývody dohromady a zabraňuje tím vybití nabitého kondíku do mikroprocesoru. Relé je ovládané vývodem č. 27 procesoru, zapojení je zde a poslal mi ho Milhaus  :

( klepnutím na obrázek zvětšíte )

 Další možnost úpravy je náhrada 9V baterie tužkovou 1,5V ( akumulátorem ) a měničem např. s MAX 757 na 5V.  Podrobnosti naleznete již na zmíněném fóru na ebastlírna.cz

   První dojem z testeru je výborný, už dávno jsem takovou věc postrádal.  Tedy ne že by na trhu nebyla, např. profi výrobek za cenu 1910kč (http://www.gme.cz/analyzator-polovodicovych-soucastek-velleman-dca55-p729-051 ) ale tohle je s poměrem cena/výkon trochu někde jinde. Když si to navíc člověk ubastlí sám, má z toho větší radost. To byl také důvod, proč jsem kromě "číny" ještě objednal destičku a MCU. Až čínský tester dojde, určitě bych rád porovnal oba mezi sebou. 

    A nějaké zápory? Ano, našly by se. Mě osobně nejvíc vadí doba měření součástky. Je okolo 5 vteřin, někdy méně. Tester vypisuje hlášku " probíhá měření":

 Nejdéle  to doměřuje  kapacitu diody.  5 sec. sice není moc,  ale  při  výběru  z  většího  množství  součástek ( párování) už ta doba zanedbatelná není. 

    Zkusil jsem schválně použít krystal s kmitočtem 12MHz  s tím, že i hodiny procesoru budou větší a měření rychlejší. Takové "přetaktování" procesoru známé z PC praxe Hi. To opravdu funguje, ale pouze u odporů. Při měření kondů se doba sice také zkrátí, ale výsledná kapacita např. u kondu 1500nF byla 2120nF. Kmitočet hodin, případně nějakou odvozeninu  tedy nejspíš program procesoru používá také  jako "referenci" pro měření kondíků a cívek.

   To je jeden z důvodů proč určitě krystal použít!  Vnitřní hodiny MCU tak, jak je používají čínské výrobky určitě nebudou tak stabilní jako krystal. Ale napadlo mě, že konstatnty v programu by určitě šly upravit tak, aby třeba dvojnásobný kmitočet hodin procesoru nevadil jako reference pro měření ( přepočty ) a zároveň by se zkrátila doba měření. Tady je určitě prostor pro laborace s programovým vybavením testeru a věřím, že dříve nebo později s takovou úpravou někdo přijde. Vyšší měřicí kmitočet by měl také umožnit měření menších kapacit než 27pF, ale to lze obejít způsobem, který jsem již popsal výše.

  Tento tester vřele doporučuji, je to velmi zajímavý doplněk dílny radioamatéra. A také doporučuji nákup komponent ke stavbě, případně stavebnici, nebo celý výrobek na  http://www.avrtester.tode.cz