Mikropájka TS-100 z Číny. Aneb za málo peněz hodně muziky!

Vždycky , když se ke mně dostane nějaký zajímavý výrobek, rád se podělím o zkušenosti s ním. V případě mikropájky TS-100 to platí dvojnásob.

  Prakticky po několikaletém zkoušení a testování různých  mikropájek je to asi to nejlepší, co jsem měl možnost vyzkoušet, otestovat a s radostí používat!  Měl jsem postupně několik kousků různých mikropájek, většinou bez regulace teploty:

 Většinou rovnou na síťové napájení:

 Poslední "model"  jsem v akci zakoupil před lety v Lidlu. Byla dodávána v sadě s asi desítkou pájecích nástavců.  Při udávaném výkonu jsem si od páječky sliboval především "klempířské" práce na VF krabičkách z pocínovaného plechu. Ale pájka byla buď moc horká , nebo okamžitě chladla po přiložení hrotu k plechu.  S pájkou jsem ale zapájel několik SMD desek. Měl jsem sice nápad dodělat regulaci tak, že by se měřil odpor ohřáté topné spirály a na základě toho nastavoval výkon. Ale nedošlo k tomu, chybí čas.  Nakonec jsem ji používal na přechodných místech spolu s triakovou regulací. Teď ji dostala manželka - spolu s různými původními nástavci ji bude používat jako vypalovačku na dřevo. K tomu ostatně původně byla určená:

 Zatím nejlepší co jsem měl doma a hojně používal a stále používám je WELLE WECP-20:

 Výborný kousek, sice starý nějakých 20 let ale stále funkční. Získal jsem ji kdysi při výprodeji z fy Český Telecom za bratru 400kč. Nastavitelná teplota, relativně slušný výkon. Lze letovat i pocínované krabičky. Na můj vkus je příliš tlustá rukojeť, samotné pájka a stolní transformátorová základna komplikuje přenosné.  použití. Relativně drahé pájecí hroty, lze ale koupit  "neznačkové"  a levnější z Číny a nebo nechat vysoustružit.  Poměrně dlouhá je  doba náběhu  mikropájky ze studeného stavu - cca 45 sec do teploty 300 stupňů celsia:

Při porovnání s TS-100 je ale Weller méně výkonná.

 Ale už k TS-100 . Páječka byla  zakoupená  na německém aukčním portále  e-bay u prodejce "Simsalabim",  stála něco okolo 1100kč v přepočtu na naší měnu.

O co se jedná – krásný a praktický výrobek obsahuje mikroprocesor a OLED display. Páječka dorazila v krásné krabičce, je zvyklostí, že se podobné předměty balí do luxusních krabiček s magnetickým zavíráním:

Spolu se základním hrotem , INBUS klíčem a strohým návodem k použití.

               V balení je ještě malý ministojánek z tvrdého drátu, který lze nasadit přímo na část mezi hrotem a tělem. V krabičce najdeme i  krátký  a uzemňovací kablík. Ten lze připojit na šroubek galvanicky spojený s tělem hrotu.

Jako stojánek pro mikropájku používám buď plechový výlisek ve tvaru Y , nebo soupravu "Powerfix" s lupou, držáky  a vaničkou na "špongiu" z Lidlu:

 Ač vypadá páječka velmi jednoduše je uvnitř  mikroprocesor řídí teplotu hrotu na základě údajů z čidla a je udržována stálá a přesná teplota hrotu.  Zapojení je poměrně složité, využívá mikroprocesor z řady STM s různými periferiemi ( akcelerometr atd... )  :

 Na rozdíl od jiných mikropájek  je pájecí hrot včetně čidla teploty jeden celek a vyměnuje se celý.  Cena hrotu je cca 5-7 dollarů. Možná to může znít jako nevýhoda, ale eliminací tepelných přechodů mezi výměnnými hroty a tělem (například u zmíněného Wellera WECP-20 )  lze mnohem přesněji udržovat nastavenou teplotu v různých režimech – například při ochlazování hrotu při pájení  materiálu, který odvádí teplo.

   Jsem za nějakých 30 let mé amatérské praxe samozřejmě zvyklý na klasickou trafopájku a dodnes na ní nedám dopustit. Jenomže postupem času se objevují SMD konstrukce a pro zapájení a výměnu  některých malých součástek je velmi důležité pájený spoj nepřehřát a nepoškodit měděné polepy na pertinaxovém základu. To dost dobře trafopájkou nejde.   Stejně tak různé levné mikropájky s absencí regulace teploty hrotu  nelze úspěšně používat. V klidovém stavu se roztopí na vysokou teplotu, která se při pájení díky odvodu tepla prudce zmenší. Výsledným efektem je pak v nejlepším případě přilepení hrotu k pájenému spoji s následným čekáním, až se spoj prohřeje na teplotu tání cínové pájky. V horším případě pak dochází k přepálení cínové pájky a výše popsané destrukci plošného  spoje.

I onou trafopájkou a levnými mikropájkami lze pracovat, podle známého pořekadla, že „dobrý muzikant zahraje i na starý střep“ , ale práce je  nekomfortní a  někdy náročná, protože je třeba používat více tavidla a letovat krátce, aby se spoje  nezničily. A stačí chvilka a spoj se přehřeje... 

    Při nastavení teploty na 240 -250 Č  lze plošný spoj prohřávat  mnohem déle, pájka při poklesu teploty okamžitě přidá a udržuje konstantní teplotu.

 Subjektivně je pájení lepší než se zmíněným Wellerem, výkon TS-100 je dostatečný i pro letování krabiček z pocínovaného plechu. Běžné krabičky z pocínovaného 0,5mm plechu nejsou pro TS-100 problém:

A zde pro srovnání video s trafopájkou:

  V tomto případě je samozřejmě výhodné nastavit o něco  vyšší  teplotu.

To se u TS-100 děje lokálně přímo na pájecím peru pomocí tlačítek. Tlačítka slouží i zapínání a vypínání  a k přepínání  režimu.  Vše názorně indikuje malý OLED display na těle pera:

   Napájení páječky je v rozmezí 12-24V. Samozřejmě se od toho odvíjí dosažený maximální topný výkon.  V praxi nedoporučuji jít nad 21V. Toto napětí mám dlouhodobě vyzkoušené. Při 24V napájení  kolegovi, který stejnou mikropájku používá  odešel spínací tranzistor uvnitř. Jeho výměna ale prý není problematická.

Ideální je používání 19V napájecího zdroje k notebooku.  Lze použít i včetně napájecího konektoru. Bohužel vodič je poměrně tuhý, nezřídka osazený kousek od konektoru feritovým odrušovacím válečkem.  K takovému adaptéru je vhodné vyrobit prodlužovací kablík s měkkými vodiči. Se zásuvkou odpovídající koncovce na kabelu adaptéru  na jedné straně a se zástrčkou  na straně druhé.

    Já používám napáječ s napětím cca 20V, také původně určený pro NTB, ale uvnitř zdroje jsem trimrem pro napětí přestavil výstup na 21V.  Lze ale použít i bateriové napájení v terénu!  Páječka funguje i při napájení 12V. Samozřejmě nemá takový výkon.  Teplota hrotu je sice nastavitelná ve stejném rozmezí, ale díky menšímu výkonu do hrotu je patrné větší ochlazování při pájení předmětů, které odvádějí teplo. Pro osazování desky plošných spojů je ale  i 12V pro napájení dobře použitelných. Odpor topné spirály pájecích hrotů je 8 Ohmů, když zanedbáme odpor spínacího mosfetu uvnitř , vychází maximální výkon dle OHMOVA zákona při 12V  : 12*12 / 8 =  18W
při 15V  je to již 28W a při 21V napájení  to dělá cca 55W maximálního  topného výkonu na hrotu!!!
Od napájení se tedy odvíjí i rychlost náběhu na zvolenou teplotu, ale hlavně schopnost prohřát materiály , které teplo odvádějí.

  Napájení se připojuje pomocí dutinkového konektoru na vršku mikropájky. Rozměr je 5,5/2,5mm. Jako vhodný malý a lehký se ukázal například konektor s  označením  HS 25-14  z GESu ( kód GES06601457, cena 7kč  ). Je vhodné použít také  lehký a ohebný vodič obsahující „ licny“ s měkkými vodiči. Takový vodič se těžko shání, mě asi 2 m krásné měkké dvoulinky dodal  ze svých zásob Franta OK1FKT.  Díky!!!

  U  konektoru  jsem  použil pružinku z propisovací tužky jako krátké prodloužení  ohebného konce konektoru. Kabel pak není namáhaný ostrým lomem v místě, kde vychází  z konektoru:

K mikropájce lze koupit několik různých hrotů. Mám ( z leva ) TS-B2,   TS-I,  TS-D24,  TS-BC2 a TS-C4.  Poslední dva jsou vhodné spíše na "klempířinu" a mají větší plochu hrot pro lepší převod tepla.  Základní dodávaný  hrot je klasický kuželový TS-B2.

U některých prodejců lze zvolit základní hrot při koupi těla, je možné vybrat z celkem sedmi různých provedení.
   Nakonec výměna hrotu ( tělesa ) je velmi rychlá, ze i během práce zaměnit hrot, pokud nějaký nevyhovuje svým rozměrem.

Můj nejoblíbenější hrot je  TS-B2  – klasický kuželový a TS-BC-2 - s malou ploškou na konci - je vhodný i na SMD osazování . 

 S mikropájkou TS-100 je pájení  velmi příjemné. Zajímavý  je velmi rychlý náběh do pracovní tepoty.  Je to dané malou hmotou vlastního hrotu.   Pracovat se dá cca 10 sec od zapnutí ze studeného stavu ( cca 270 stupňů ) , k ohřátí na  teplotu 330 stupňů Celsia je pak třeba cca 15 sec. při napájení 21V :

Pro srovnání u Welerky je náběh  na 300 stupňů Celsia za cca 45 sec, viz video v úvodu příspěvku..
To samo o sobě ukazuje na výkonnost mikropájky TS-100 a na schopnost udržovat v hmotě hrotu nastavenou teplotu.
    Po nějaké době nečinnosti , kdy vnitřní akcelerometr zjistí nehybnost  se teplota zmenší na 200 C, aby se nepřehříval hrot a páječka byla připravená k dalšímu použití.. Po delší době se vypne úplně.

Vše je možné opět nastavit v menu mikropájky. Nechci zde vypisovat veškeré funkce, zabralo by to mnoho času, ale vyzdvihnu takové, které se mi líbí a užívám je.  Jednou z nich je funkce měření napájecího napětí  a teploty  hrotu při vypnuté mikropájce.  Po stisku horního tlačítka se ukáže napájecí napětí a teplota hrotu. Lze to využít k měření teploty např. kapaliny, nebo chladiče. Stačí hrot vložit do kapaliny nebo přiložit k chladiči a můžeme měřit. Využil jsem tuto funkci k měření  rozdílu  teploty ohřáté vody v kelímku. Z rozdílu teplot a daného objemu lze spočítat výkon dodaný do vody topným odporem. Lze tak poměrně přesně měřit nepřímou metodou odevzdaný výkon atd… Na vebu lze nalézt i stránku s dostupným software. To lze nahrát do páječky pomocí mikroUSB  kabelu. Vzniklo mnoho modifikací původního sw, některé naprosto jiné. Jsou dostupné verze s vestavěnou hrou TETRIS !!

Tento FW obsahuje i funkční osciloskop!!!:

Nemá smysl opět uvádět postupy a návody jak na to, vše lze nalézt po zadání  "TS-100 sw "  atd... do vyhledávače.. V mojí mikropájce mám nahranou poslední originální verzi  sw 2.18 .  Lze editovat pomocí tlačítek veškeré nastavení.

  Naprosto skvělá je hmotnost mikropájky : Pouhých 32g !!!!

Ani po delší době práce není unavená ruka jako např. z trafopáječky.

Mikropájka TS-100  se zalíbila i mému synovi. Má už vlastní verzi v černém provedení. Dorazila v obyčejnější krabičce a bez příslušenství. S mikropájkou si Martin postavil např.  AVR tester součástek:

Nakonec pár záběrů řekne mnohem více než dlouhý popis. Další  video z  letování víčka další krabičky z pocínovaného plechu:

Na internetu lze mimo jiných  nalézt i pěkné video s názvem Weller-Killer, doporučuji shlédnout.
Je tam rozebraný hrot, měřený termočlánek uvnitř atd...

    Autor posledního videa  chtěl naznačit, že  mikropáječka TS-100 konkuruje jak cenou tak svým výkonem mnohem dražším mikropájkám. To je i můj názor.  TS-100 je opravdu povedený a kvalitní výrobek a nic na tom nezmění ani to, že je to čínský výrobek! Zavedení a značkoví výrobci to teď budou mít těžké. Konkurence ve formě TS-100 je opravdu značná, poměr cena/výkon veliký.   Vřele všem tuto páječku doporučuji, budete opravdu spokojeni. Samozřejmě by se nějaké "vady na kráse" také našly.  Mě trochu nevyhovuje profil pera v dolní části, kde se drží. Lepší by byl kulatý profil. Ale dá se na to zvyknout a hlavně je držení příjemnější, než např. už zmíněné Wellerky - tam je průměr pera tak velký, že z toho za chvíli bolí prsty.
    Další malou  nevýhodu vidím v poměrně dlouhých hrotech. Pro velmi jemnou práci např. s hrotem TS-I by se hodila možná poloviční délka hrotu. Čím je člověk starší, tím méně "stabilní" má ruce a na dlouhém hrotu je rozkmit přirozeným chvěním větší :-)  Ale délka hrotů je i u jiných mikropáječek podobná, ne-li větší....          Asi poslední  výtku mám  k teplotě dolní části při dlouhém letování s nastavenou vyšší teplotou. Ta je sice stále v rozmezí, kdy se dá pero udržet v ruce, ale zvlášť v parných dnech to není úplně ideální.  Beru to ale jako daň za malé rozměry.  Možná by se mi také líbil hrot s otvorem a možností výměny vlastních malých pájecích hrotů. Zatím nic takového není dostupné. Ale počítám, že k tomu upravím hrot s větším průměrem a s označením TS-C4, který jsem ostatně k tomuto účelu pořídil.  V plánu je malý otvor dovnitř hrotu se závitem M2 -M2,5 kam by se vyrobené mosazné hroty šroubovaly. Případně jen holý otvor zajištěný bočně vyvrtanou dírkou se zajišťovacím šroubkem. Možná než se k tomu odhodlám bude podobný hrot v nabídce.