Náhodou jsem narazil na inzerát, kde někdo prodával 6 ks
externích disků WD Elements 8 a 12TB .
Bylo to za naprosto suprovou cenu a i když disky byly asi půl roku staré a
mohly mít něco naběháno neodolal jsem a dva kousky zakoupil. Potřeboval jsem
dva identické HDD do NASu, kde již použité 2TB dlouhodobě „přetékaly“. Také
jsem měl v plánu přesun těch NASových do synova PC jako lokální úložiště. Prodejce jsem kontaktoval a když se ukázalo,
že nemá problém s osobním odběrem ( test na podvodníka?) , domluvili jsme se na zaslání zásilkovnou. K
tomu nakonec nedošlo, neboť mezi svátky zásilkovna byla silně přetížená,
nakonec mi disky dovezl až do místa bydliště. 8TB disky v 3,5 provedení jsou za
ceny okolo 4000kč a více, tady to bylo v hezkém kejsu s napaječem za třetinu
ceny…A protože k tomu byla i faktura o nabytí se zárukou, vzal jsem si ještě
jeden 12TB kousek.
Co se dělo dál…. Disky jsem jako USB otestoval a z těch dvou
kousků 8TB jsem vykuchal samotné HDD a přesunul do NASu. NAS na síť a už jsem
je začal plnit. A hned po 4 hodinách nějaká hláška, že systém nemůže zapisovat,
že si dal pauzu a další a další „alarmy“. Trochu mě to znepokojilo. Usoudil
jsem na nějaký problém s disky a opět je demontoval z NASu. A postupně
otestoval v PC. Testy OK, bez vadných sektorů, disky ve skvělé kondici,
natočeno „jen“ 72 hodin. Nakonec jsem změnil strategii, a než NASy plnit po
LANce, připjil jsem na SATu do PC jak původní 2TB tak „nové“ 8TB disky a obsah
chtěl přetáhnout přímo v PC. Asi po hodině se kopírování zastavilo. PC normálně
fungoval, jen kopírování ztuhlo. Nevydržel jsem, proces zrušil a znovu,
tentokrát druhý „nový“ 8 TB disk.
Stejný problém, tentokrát cca v 85 procentech procesu
kopírování. To už mě naštvalo a znovu test disků, jak zdrojového , tak
cílového.
Nebudu to protahovat…. Po několika pokusech s přetahováním
větších balíků dat jsem zjistil, že
drive-managed těch 8TB disku se po nějaké době „zabejčí“ a doslova odřízne SATA
linku po které pak nic neteče. Naštěstí moje základní deska disponuje utilitou přímo od výrobce, kde lze zjišťovat stavy sběrnic atd. Už jsem
na to narazil před pár lety, problém se jmenuje SMR , neboli šindelový zápis.
O co jde? Výrobci disků a ploten přišli na to, že jednotlivé stopy záznamu,
který se jednoho dne z plošného změnil na kolmý (PMR, obecně se pak dnes uvádí
také „konvenční zápis“ – CMR), tedy postavil na výšku, se mohou částečně
překrývat. Tímto procesem lze získat až 25% kapacity navíc na stejných plotnách, což je jistě skvělé. Výrobce ušetří, zisky jdou
nahoru. Všichni kromě zákazníka jsou spokojeni.
Problémem ale je, že při zápisu dat bývají magnetickým polem
hlaviček ovlivněny právě i okolní stopy. Disky tak víceméně musejí v rámci co
nejvyššího výkonu zápisy dat shromažďovat někde bokem v cache a až když mají
čas, je nahrnout do více stop najednou a data na plotnách přeuspořádat. Liší se
přitom dva zásadně odlišné způsoby, jak se SMR disk tváří navenek, tedy vůči
operačnímu systému. Jeden z nich ten horší funguje tak, že SMR disk si jednoduše řeší vše kolem režie
zápisu sám interně a navenek nemá operační systém šanci vůbec nic poznat. Z hlediska drive-managed takového SMR disku tedy lze říci, že jsou
absolutně nevhodné do RAID polí či do míst, kde jsou objemově velké zápisy dat.
Vhodný může být třeba pro rodinný archív videí i když s jistým omezením. V podstatě se
to hodí na nějakou archivaci, na na zálohy v reálném čase ale ne. Co mě nejvíc naštvalo, že disky v USB kejsu
by měly být s CMR zápisem, ale nejspíš ani výrobce sám možná neví, co s jakým
zápisem vyráběl. Označení EFAX je nejednoznačné... Na webu lze nalézt hodně informací o SMR zápisu, jedna z nejvíc
nepříjemných vlastností je, že pokud nedojde při zápisu a při běhu
disku na správné přeskupení dat, jsou tato v nebezpečí. Konkrétně se to
projevuje tak, že když disk lež například rok v poličce a zapnete ho,
nemusíte vše správně a bezpečně přečíst. To se stane právě v případě , že cache disku
obsahovala nějaká data a informace o tom, že je třeba data přeskupit a po
vypnutí už k tomu samozřejmě nemohlo dojít. Díky tomu „překrývání“ při šindelovém
zápisu pak data nejdou správně přečíst, nejsou pro
hlavičky správně přeskupená.. Na webu jsem o tom našel vesměs negativní ohlasy,
všichni jednoznačně říkají ruce pryč… A konkrétně do externích disků WD 8TB se
dávaly snad jen a pouze disky se SMR zápisem.
Naštěstí ta 12TB verze má disk jiný s CMR zápisem a netrpí uvedenými nešvary.
Co dál? O problému
jsem se svěřil kolegovi a je prý jakési
řešení, kdy NAS umí takové disky podporovat s tím, že pokud si jeden z disků
postaví hlavu (doslova) tak druhý to za něj „vezme“. Pravděpodobnost, že si
oba postaví hlavu naráz je sice malá, ale je. Takže budu provozaovat disky v
tomto režimu. Je fakt, že přírůstky nikdy nejsou nijak veliké, maximální objem
je např. 8GB UHD film.
Takže si dávejte pozor na HDD s SMR systémem zápisu a pokud
budete pořizovat nějaké externí disky, zjistěte si předem, co je uvnitř použito za HDD. SMR je zbytečná komplikace, která za to nestojí. A pokud takový disk máte , je po zápisu důležité nechat nějaký čas disk ještě běžet, aby měl čas si dát ty šindely do kupy...
