Nedalo mě to, musel jsem to sem dát...
Tohle asi většina radiomatérů zná:
Drum video
Ale dostal jsem nedavno odkaz na pěkné písničky, které jsem ještě neslyšel.
Takže si je poslechněte, mě se to líbí!
Radioamatér ( Lokálka)
Radioamatér ( TataBoys )
A ještě jednu písničku, poměrně novou jsem objevil u skupiny "Pokáč":
Vymlácený entry ( Pokáč )
I když tolik nesouvisí s HAMrádiem, úplně jsem si zavzpomínal na mé mládí a první PC 286/16MHz
( později dělo 384DX/40) s kulatým VGA monitorem, modemem Křižík 2400Bd :-) a připojování na telefonní BBS. Byla to krásná doba a ta písnička jí naprosto krásně vystihla.
Těm co je cca 20 let a méně to nemůžou úplně pochopit, protože se s takovou technikou nesetkali.
A když jo, tak ve formě mrtvého HW, nebo historického kousku zařízení, které někde nefunkční leží v garáži a čeká na recyklaci. Vám možná tehdejší atmosféru přiblíží stejnojmenný videoklip od stejné kapely:
Vymlácený entry - videoklip youtube
To, že má klip téměř 1,3 miliónu shlédnutí vypovídá o tom, že je to vážně pěknej a zajímavej "song" !
Takže hezké pokoukání a nám starším i zavzpomínání na ty krásné časy.
Slza mi ukápla :-)
Honza , OK1MHK
Pro všechny, co chtějí vědět, co se u mě a v okolí děje. Převážně z technického světa a radioamatéřiny...
pondělí 28. listopadu 2016
sobota 19. listopadu 2016
Digitální voltmetr – sonda
Občas člověk vytvoří nějakou pomůcku, která je praktická a jednoduchá. Můj "voltmetr - sondu" vidělo pár lidí a projevili zájem. Tedy předkládám hrubý stavební návod na takové udělátko.
Nedávno jsem z Číny objednal panelové měřicí moduly. Třímístný display,
různé barvy, červená a modrá. Dají se najít za cenou okolo 1,5 dolar/ks, při
koupi více kusů pak kolem 20kč/kus. Zelené o něco dražžší, žluté jsou vidět ojediněle.
Neodolal jsem a 2 ks
červených a dva ks modrých modulů jsem z portálu e-bay objednal. Jeden
kousek jsem zamontoval do profi zdroje Ascom a používám ho jako druhý
„robustní“ zdroj na bastlení.
Konstrukce modulu
obsahuje nějaký mikroprocesor z řady STM8
s interním ADC. Reference je je odvozená od napájecího
stabilizátoru na desce 3,3V . To samo o sobě nevypadá moc dobře, při
praktických testech je však přesnost modulu dostačující a viditelně se měřený údaj nemění se při změně
napájecího napětí modulu. To platí i při změně teploty, ledový modul
z mrazáku ukazuje hodnoty jako při cca 22 stupních pokojové teploty. Zapojení a vnitřnosti modulů lze najít např. zde:
Dají se objednat moduly s rozsahem 100V a 200V – ty
mají pevnou desetinnou tečku a zobrazují pouze jedno desetinné místo.
https://www.youtube.com/watch?v=UqGC0tOVbVc
I 100V moduly ale existují ¨v provedení s pohyblivou desetinnou tečkou, kumšt je tyto moduly správně najít.
Někteří obchodníci na e-bay, aliexpress mají u popisu video, kde takovou funkcionalitu ukazují.
I 100V moduly ale existují ¨v provedení s pohyblivou desetinnou tečkou, kumšt je tyto moduly správně najít.
Někteří obchodníci na e-bay, aliexpress mají u popisu video, kde takovou funkcionalitu ukazují.
Dále moduly s rozsahem do 30V (zobrazí maximálně 33,0-
34,0V – poté ukazují - - - ). Ty měří na
desetinná místa dvě, při přechodu z 9,99V
na 10,0 V pak desetinná tečka přepíná doprava a modul měří na jedno
desetinné místo.
Moduly mají 3 vývody:
napájení a jeden vstup pro měření napětí. V nabídce jsou také dvou-vývodové
verze, které nemají vstup měřeného napětí. Napájení a měřicí vstup je u modulu
propojený s napájením.. https://www.youtube.com/watch?v=qVrMOzorHs0
Ve všech případech bývá rozsah napájecího napětí cca 4-30V,
při větším napětí by mohlo dojít k tepelnému a napěťovému přetížení stabilizátoru
uvnitř.
Některé verze modulů mají součástky osazené na desce přímo
pod displejem, jiné verze pak mají osazenou desku na zadní straně spojů. Opět
jsou další varianty s možností přesně dostavit napětí miniaturním trimrem.
Případně verze s meřicími rozsahy 75mV pro měření proudů i varianty
s vestavěným bočníkem. Některé z modulů mají také vyvedeny signály RXD,TXD
pro propojení sériovou linkou s PC a možností dalšího zpracování údaje. Na internetu jsou i nadšenci, co procesor v modulu přeprogramovali dle svého gusta a ke svému účelu. Takové aktivity jsou poměrně dobře popsané a zdokumentované , ale je třeba k těmto úprovám objednat správné moduly s těmi správnými procesory.
Není
účelem všechny varianty popsat, zájemci se mohou kochat nepřebernou nabídkou na
e-bay.com
Při prvních pokusech
s modulem jsem zjistil, že odběr ze zdroje je pouhých 5-6mA !!!. Vstupní
odpor je okolo 200kOHM, to samo o sobě je ideální jako testovací voltmetr –
sonda pro různé pomocné měření při pokusech, vývoji a servisu. Ostatně nakonec
dvouvývodové verze jsou přímo pro tento účel vyráběné a na e-bay nabízené – doslova připojit a měří se. Naprosto ideální k olověným bateriím při portable provozu, můžeme průběžně kontrolovat napětí akumulátoru a vidět například změny napětí při klíčování atd..
Jenomže pro moje účely je rozsah do 30V nedostatečný. Protože jsem chtěl modul používat i pro napětí
okolo 60V ( např. časté měření staničních 48V baterií ) napadlo mě předřadit
před modul další „před-stabilizátor“. Výsledek celého snažení předkládám níže.
Předem upozorňuji,
že konstrukce nemá v žádném případě za účel přímo nahradit voltmetr -
přístroj jako takový! Je to doplněk, sonda pro využití v dílně
radioamatéra jako další nezávislý monitor stejnosměrného napětí, jako kontrola
napětí baterií, jako pomocný voltmetr při oživování, kontola napětí zdrojů na
portable stanovišti atd. A bezproblémové
použití je umocněné tím, že může být modul trvale připojený např.
k baterii. Čistě teoreticky 60Ah
baterii vybije tenhle modul za 416 dní !!!!!
Konstruktér musí
umět sám uvážit, v jakých případech lze tento „dvoudrátový voltmetr“ použít,
kdy neovlivní měřený údaj a nezatíží obvod v zařízení a kdy je jeho použití
možné a účelné. V žádném případě např. nelze měřit zdroj s vnitřním
odporem např. 1kOhm atd….
Rozsah měřeného napětí po úpravě je cca 5-60V s max.
odběrem proudu do cca 6mA a je
dostačující pro běžné použití. Výhoda řešení je možnost měření bez dalšího
napájení! Každý se snad setkal s tím, že baterie v multimetru jsou
vybité ( zapomenutí vypnutí ) , vyteklé… nebo přístroj „lže“ a momentálně nové
baterie nejsou po ruce. Ano v tomto režimu lze využít i pasivní ručkové
přístroje, ( např. DU 10 ) ale na stole
zabírají místo a odečítání statického napětí je v digitální (svítící)
podobě mnohem příjemnější.
Jako předřadný stabilizátor jsem použil IO LM317. Má možnost
regulovat spád až 40V. Výstup je děličem
natavený na cca 22-24V a tím pádem je možno měřit do cca 60V.
Dělič je sice měkký a neodpovídá minimálnímu proudu do ADJ stabilizátoru LM317, ale praktickým testem jsem si ověřil, že je činnost IO správná i při "měkčím" děliči, než jsem použil.
Při měření nižšího napětí funguje stabilizátor tak, že rozsah
mezi vstupním napětím a výstupním je asi 1,5V
( při 6mA ) takže lze měřit
od cca 6V – 60V. Celý stabilizátor s děličem a blokováním jsem umístil na sub-desku
přišroubovanou k modulu pomocí šroubků.
Destička je jednoduchá s pár ostrůvky pro osazení
součástek. Namalováno v rychlosti kvalitním centrofixem, druhá strana oboustranně
plátované desky použitá k připojení měřicích kablíků.
Kvůli výšce modulu
jsem v destičce vyříznul otvor a LM317 v D2 provedení umístil do tohoto otvoru.
Na každé straně desky je "kousek" stabilizátoru.
Na každé straně desky je "kousek" stabilizátoru.
Chladič je připájený z jedné strany desky a vývody ze strany druhé. Použití LM317 ( standardní 1A provedení D2 s krátkým
křidélkem, nebo zkrátit pouzdro TO220 ) se mi zdálo pro daný účel robustnější,
stejně dobře ale vyhoví SMD provedení, které jsem ale neměl k dispozici.
Tepelná ztráta na stabilizátoru činí v nejnepříznivějším případě cca 0,23W
což s rezervou zvládne i LM317L .
Celý modul s našroubovaným před-stabilizátorem k modulu je pak „zataven“ do samo-smršťovací bužírky a
tvoří kompaktní celek s měřicími kabely.
Ty je vhodné použít kvalitní
s co nejtenčími drátky v „licně“. Použil jsem nějaké modelářské s průřezem
0,25mm2 , odhadem je žíla složená z cca 50ks 0,05mm měděných drátků.
Cejchování modulu je možné a jednoduché u provedení s trimrem,
já měl modul bez takového prvku. Úprava děliče na vstupu procesoru je ale také
možná, v mém případě bylo třeba paralelně k „hornímu – živému“ odporu
děliče připojit odpor.Je třeba se podívat dle konkrétního modulu, kde je vstupní dělič zapojen.
Další fotografie ukazují mechanické uspořádní ještě před
zatavením je přes display přehnuta folie z PET lahve, která zlepšuje
čitelnost displeje – nejsou tolik vidět
nerozsvícené segmenty a údaj je pak kontrasnější zejména na denním světle.
Ideální je folii z PET lahve použít 2x
přeloženou přes sebe.
Na trhu jsou
vhodné nápoje jak s modrým, tak s červeným obalem ( to není reklama Hi )
Modulu nevadí přepólování, obrácené napájení teče do
stabilizátoru přes 2,2kOHM odpor. Předřadnou diodu pouze před LM 317 je sice
možné doplnit a na desce je pro ni místo, po praktickém vyzkoušení bez diody
jsem místo propojil drátkem z 100mA pojistky jako ochranu před poruchou
modulu. Dioda by zbytečně zvětšovala spodní mez měření modulu.
Součástky lze samozřejmě uspořádat i jinak, například ve
stylu vrabčí hnízdo – fixované tavným lepidlem, ale mám rád konstrukce
mechanicky pevné pokud možno hezké.
Další nápad se
zrodil v momentu, kdy se nabízelo podobné použití dalšího nevyužitého
modulu k meření velkého množství NiMH
AA akumulátorů a baterií, kterých se u mě vyskytuje nepřeberné množství.
(kdo má děti a hračky určitě chápe) Vetšinou lze stav článku zjistit voltmetrem
a připojenou nějakou definovanou
zátěží. Bohužel modulu napájecí napětí
0,8-1,6V v žádném případě nestačí.
Ale opět si lze pomoci měničem – tentokrát step-up. Pro tento účel jsem použil opět modul
z e-bay, původně určený jako step-up zdroj 5V pro USB zařízení.
Obsahuje
jeden IO a umí pracovat cca od 0,7V. To
je pro měření baterií naprosto ideální, nevadí ani větší proud který měnič ze
zdroje odebírá aby vyrobil výkon potřebný pro napájení modulu. Rozsah napájení
měniče je do max. 10V a od 5V vstupního
napětí a více je na výstupu napětí rovnající se vstupnímu napětí. To ale
nevadí, pak začíná regulovat vnitřní stabilizátor v modulu měření.
Prakticky tak získáme „voltmetr“ s rozsahem od cca 0,7V – 10V.
Schéma "od ruky" snad postačí:
Mechanické provedení je patrné z obrázků. Z desky
měniče jsem odstranil USB konektor a
desku podélně zkrátil dle obrázku na rozměr shodný s rozměrem desky
modulu.
Destička měniče tím pádem přijde o zbytečnou indikaci chodu měniče v podobě
červené LED diody a předřadného odporu. Destička
měniče je přilepena k destičce
modulu měření oboustrannou lepicí páskou
s tloušťkou cca 1 mm.
Měřicí kablíky jsou přiletované přímo do modulu, celek je opět s dvojitou
fólií příslušné barvy z PET lahve zataven do smršťovací fólie ( tentokrát červené )
stejně, jako provedení s LM317.
Nebo lze
použít nějakou malou krabičku, do které se vejde vedle sebe měnič a modul. Já vyrobil ještě stejný voltmetr právě
do takové krabičky s tím, že uvnitř je i malý trimr na přesné nastavení
napětí .
Modul nemá ochranu proti přepětí, při
překročení katalogových 10V patrně dojde k destrukci IO CE8301
v měniči. ( netestováno Hi ) Ale použití opět předpokládá fundovanou osobu
a modul je primárně určen k testování šuplíkových článků a baterií.
Tamtéž
(v šuplíku s bateriemi) je též modul trvale umístěn a nepředpokládám
jiné využití, tedy jednoduše nehrozí destrukce přepětím.
Modul měří od napětí cca 0,7V ( vybitý článek ) s odběrem cca 70mA.
Při 1,2V je odběr proudu cca 60mA, při 3,7V cca 20mA . Měnič v tomto případě článek zatěžuje, což při měření potřebujeme. Se zvyšujícím se napětím ale proud klesá.
Při měření vybitých suchých ( alkalických ) článků voltmetr většinou ukáže nějaké napětí, které rychle klesá a v zápětí voltmetr zhasne. Energie článku již nedokáže uvést do činnosti měnič napětí. V takovémto případě víme, že je napětí článku při zátěži cca 70mA již pod 0,6V a článek patří do sběrného místa pro baterie.
Na měření bloků
s napětím víc než 5-10V je předurčea výše popsaná úprava s LM317. Protože se mi nápad líbí, nabízím pro
inspiraci široké radioamatérské veřejnosti.
Celá konstrukce by určitě šla vyřešit elegantněji, dokážu si představit
sondu pracující od zmiňovaných 0,7V do cca 100V, uvedené řešení je ovšem
jednoduché a časově nenáročné, navíc odpovídající možnostem modulů. Na závěr opět zdůrazňuji, že je třeba vědět, kdy lze víšepopsané pomůcky použít. Určitě s nimi nejde nahradit laboratorní voltmetr s vysokým vnitřním odporem. Je třeba mít na mysli, že voltmetr je z měřeného zdroje i napájen!
pátek 28. října 2016
Pixie? Pixie!
Objednával jsem na E-bay poměrně velké množství toroidů
Amidon a prodejce mi dal nějakou slevu,
ve formě „vochureu“ , kterou ale mohu
uplatnit jen u jeho samého.
Při procházení jeho sortimentu jsem narazil na stavebnici
digitálních hodin, které lze na e-bay zakoupit levnějí, ale co s tím,
prostě chtěl jsem chtěl vochuer nějak využít.
Se synem Martinem jsme hodiny osadili, fungovaly na první
zapojení, Pár dolarů ale ještě stále zbývalo,
padla mě do oka stavebnice QRP CW transceivtu Pixie. Opět lze na E-bay zakoupit
levněji, konkrétně zde:
http://www.ebay.com/itm/RADIO-40M-CW-Shortwave-Transmitter-QRP-Pixie-Kit-Receiver-7-023-7-026MHz-DIY-/272041590688?hash=item3f56f13fa0:g:qK8AAOSwT5tWQveM
Za celých 73 kč!!!!!!
Původní plán byl, že
si syn „zaletuje“ a po vyzkoušení
v bytě ( třeba proti FT-817 ) to budeme třeba jednou spolu používat na
nácvik telegrafie.
Stavebnice obsahuje pěkný spoj s maskou a sadu potřebných součástek:
Stavebnice obsahuje pěkný spoj s maskou a sadu potřebných součástek:
Jenomže jsem nevydržel, ještě večer desku osadil.
Trvalo to asi hodinu, některé součástky, které se mi zdaly příliš "čínské" jzem zaměnil za dostupné a robustnější. A pod tranzistory a IO dal místo obyčejné precizní patici. S těmi "plíškovými" nemám dobré zkušenosti.
Připojil jsem 9 V akumulátor, který jsem v akci koupil v Lidlu za 69 kč. ( s bateriemi Tronic mám výborné zkušenosti – ty s oranžovým nápisem ENERGY jsou s nízkým samovybíjením něco jako enelopy od SANYA)
Klíč jsem použil v podobě většího mikrospínače:
Spektrák ukázal celých 340mW, načež se ihned odporoučel
výstupní tranzistor. Zapátral jsem zběžně na webu a našel „tunning“ v podobě výměny za KSY34. Ten jsem nenašel, ale
osazený 2N2222A v kovovém pouzdře už další testy přežil bez újmy, byť se
poměrně dost zahříval.
Trvalo to asi hodinu, některé součástky, které se mi zdaly příliš "čínské" jzem zaměnil za dostupné a robustnější. A pod tranzistory a IO dal místo obyčejné precizní patici. S těmi "plíškovými" nemám dobré zkušenosti.
Připojil jsem 9 V akumulátor, který jsem v akci koupil v Lidlu za 69 kč. ( s bateriemi Tronic mám výborné zkušenosti – ty s oranžovým nápisem ENERGY jsou s nízkým samovybíjením něco jako enelopy od SANYA)
Klíč jsem použil v podobě většího mikrospínače:
0necelých 400mW je OK, ,připojil jsem k tomu anténu. Mám LW40, ihned po připojení k anténě
to ožilo. Nikdy bych nevěřil, jak může
tak jednoduché zapojení poměrně dobře poslouchat. Ladím anténu pro kmitočet
PIXIE a po naletování mikrospínače coby klíče k jacku 3,5 mm jen tak ze srandy dávám výzvu. CQ CQ
OK1MHK…. To mám nacvičené, kdyby to mělo být cokoliv jiného, nedal bych
to. To samé i v přijmu, MHK poznám z ostatního bych asi nic
neměl. Nic nic.
No moje morseovka je mizerná, dávám stěží 20 znaků, je to
silně rozevláté. Zkouším to ze srandy znovu a po chvíli znovu, příposlech na vedle ležící
Olympii ATS803 nefunguj, protože oscilátor vysílá stále a Olymia je vedle něj.
Najednou slyším mojí
naučenou sekvenci!!!! Opravdu, někdo mě
volá, 2x , 3x po sobě, beru určitě DL ( možná 1EMI ) a OK1MHK tam JE!!!!! Chytám nerva, adrenalin stoupá, uvědomuju si, že nejsem schopen to spojení
dokončit, nemám značku ( jen prefix ) a stejně bych ji neodvysílal. Smutně na ten superzázrak koukám a mám na sebe zároveň vztek, že jsem se za
celou tu dobu co mám koncesi morse nenaučil. Jo pár CW spojení mám, ale to mi dával a
bral počítač. Tohle je něco jiného. Neskutečného..
Nemůžu se vzpamatovat, tenhle jedošutrový dvoutranzistorový
bazmek je slyšet někde v Německu a
já slyším taky. Nejspíš bude na druhé straně nějaký profi transceiver, i tak
žasnu, že to tak pěkně poslouchá. V porovnání s FT-817 je to
samozřejmě tupé, ale vedle Olympie se to
jeví snad i lépe.
Nechávám to zapnuté a na internetu dál studuji, jak to
vlastně funguje… dočítám se, že QRP je nesmysl a jinde zas, jak na podobné krysalky
někdo dělá DXCC.
Ve sluchátkách se každou chvíli ozve někaká relace, někdy na
hranici slyšitelnosti, někdy by mě to uši urvalo. Problém je, že je to široké a
když jsou blízko sebe dva signály, je v tom guláš. Taky do toho proniká
nějaké AM rádio, zapojuji můj homemade preselektor a rádio se trochu ztratí. Další handicap
je, že je to v podstatě „jednokanálové“ zařízení. Člověk je závislý na
jednom kmitočtku, musí poslouchat, až se tam někdo objeví, nebo tam volat. A že
to zafungovalo jsem si vyzkoušel.
Vypínám to a jdu si
lehnout. Nemohu spát, myslím na ten
zázrak, napadají mě vylepšení, modifikace, v noci se mi o tom zdá. Zdá se
mi o tom, jak to perfektně funguje v době před 150 lety, kdy byl etér
ještě čistý a Marconi dělal první pokusy s bezdrátem…
Druhý den o víkendu u
toho sedím celý den…štve mě to AM rádio, co prolejzá do NF….a taky hoodně
mizernej odstup 2 harmonický. Na 14,046 to prakticky vysílá taky, při dobrých
podmínkách to tam bude taky dobře slyšet.
Zapínám spektrák a na pokusňáku si hraju s výstupním Pí článkem. Ta
nejjednodušší úprava spočívá v připojení 160pF kondenzátoru paralelně
k cívce Pí článku. To rezonuje právě v okolí 14MHz , takže to tu druhou harmonickou krásně odřízne. Je tam cca 45dB potlačení, což
už se mi líbí, nehrozí, že by někdo odpovídal na 14MHz. Ostatní průběh filtru
se nemění, naopak vylepšil se průchozí útlum
z 1,1 na 0,75 dB. Nakonce připojuji styroflexový ladicí kondík, točím a na
spektráku hledám největší „zářez“. Měřím kapacitu a vybírám ze SMD smetí, co mám k dospozici.
Za cenu výměny cívky v Pí článku a přidání dvou kapacit
lze výstupní člen ale udělat selektivnější:
Tady se to ale neobejde bez měření, vrchol je poměrně ostrý
a vlivem rozptylu kapacit a indukčnosti to může sedět o kus vedle…
Ono by to šlo udělat ještě lépe, napadá mě sériový LC filtr na vstupu do nf, předzesílení atd... Taky je to trochu celé mikrofonní - dělá to veliký zisk NF PA a jeho
vazební kond na vstupu. Výměna za jiný nepomáhá, zkouším různé druhy,
najdu ten , co nejmíň ťuká. Ale je to tam furt - holt vlastnost.
Také jsem zkusil použít krystal ve funkci preselektoru –
musel na sobě mít ale antiparalelní diody , aby mohl výkon ven. Zlepšení nebylo
moc výrazné, průchozí útlum na pracovním kmitočtu se zvětšil cca o 10dB. I
nepropustný útlum nebyl nijak zvlášť ideální , díky kapacitě krystalu a
diod to i mimo pracovní kmitočet má
okolo 25dB.
Jenomže pak to celé ztratilo na té nádherné
jednoduchosti. Na webu lze nalézt úpravu v podobě zvednutí zisku NF PA,
ale neměl jsem potřebu, hlasitost se mi
zdá dostatečná.
Takže sečteno, podtrženo, jeden kondík, který přilepím na
stávající indukčnost za to potlačení
ještě stojí. Navíc v SMD provedení tam padne a není moc vidět…. Při tom mě
napadá, že by se to celé dalo udělat maličké – SMD. Beru to jako výzvu někdy do
budoucna , velikost by mohla být méně než poloviční, to nemluvím o výšce….
Při konstrukci druhé verze Pixie ale
kapacita 160pF nevyhovuje, je třeba cca 170 pF, aby „zářez“ vytvořený rezonancí
sedl přesně na 14,1MHz. S kondem
160pF to ladilo někde na 13,9MHz a na 14,1MHz bylo potlačení jen 25dB…
Druhý den to beru s sebou do práce a při cestě domů zkouším poslech na
„kus drátu“ hozený na strom. To je o
ničem, náznak nějakého CW signálu, kus drátu je špatně, i když tam něco slyšet
je. Minimálně musí být drát vyladěný aby
to taky vysílalo….
Doma měřím citlivost, ukazuje mi to cca 20micro/V +/-.
Objednávám další 3 kousky ( včerně inovovaného modelu PIXIE 4 s příposlechem při TX pomocí piezobzučáku) Ve verzi 4.1. ipravili PS a přidali do
pytlíčku malý piezopípák – odposlech při vysílání.
Napadlo mě podarovat tím kolegy ( za ty prachy nekoupím ani šutr 7,023MHz ) a zkusit nějaké spojení PIXIE-PIXIE. Minimálně se mnou budou muset mít kolegové trpělivost. A do doby, než to dojde opráším telegraf. Standu OK1STW jsem trochu nalomil, snad ho k pár pokusům přesvědčím, když mu to hotové hodím na stůl. Antény nějaké má, zkoušku z telegrafie také a jsme od sebe 2 km, to by mohlo jít povrchovou vlnou.
Taky bych mohl udělat interface s relé, abych mohl dávat z PC, to samé pro čtení.
A v této verzi chybí BNC konektor, deska je jinak (
řekl bych lépe) uspořádaná. Absence BNC nevadí, naopak, plánuju krabičku, kde použiju SMA a do krabičky by měla vejít i
baterie. 9V se moc neosvědčila, protože se poměrně brzy vybije, 8x1,2V Ni-MH
bude ten správný zdroj s „nesmrtelnou“ kapacitou.
Napadlo mě podarovat tím kolegy ( za ty prachy nekoupím ani šutr 7,023MHz ) a zkusit nějaké spojení PIXIE-PIXIE. Minimálně se mnou budou muset mít kolegové trpělivost. A do doby, než to dojde opráším telegraf. Standu OK1STW jsem trochu nalomil, snad ho k pár pokusům přesvědčím, když mu to hotové hodím na stůl. Antény nějaké má, zkoušku z telegrafie také a jsme od sebe 2 km, to by mohlo jít povrchovou vlnou.
Taky bych mohl udělat interface s relé, abych mohl dávat z PC, to samé pro čtení.
Ale ne, to by také ztratilo na kráse. Musím se do toho nějak
dostat, ostatně mám v plánu MW , tam se to bez CW neobejde.
Kolega z HW konference mi vytisknul na 3D tiskárně krásnou krabičku navrženou přímo pro PIXIE:
Pixie v pixle a s příslušenstvím pak vypadá takto:
V místě trimru je v krabičce dírka a na trimru mám trn, který otvorem v krabičce prochází - jemné ladění v okolí kmitočtu krystalu. Taktéž klobouček tranzistoru 2N2222 prochází otvorem ve víčku krabičky.
Místo 9V baterie zatím používám 11,2V L-on Akupack, který má nesrovnatelně větší kapacitu a potřebný konektor. Vyzkoušel jsem řadu sluchátek, nejlépe fungují nějaká reklamní od O2 - nejcitlivější.
Pixie v pixle a s příslušenstvím pak vypadá takto:
V místě trimru je v krabičce dírka a na trimru mám trn, který otvorem v krabičce prochází - jemné ladění v okolí kmitočtu krystalu. Taktéž klobouček tranzistoru 2N2222 prochází otvorem ve víčku krabičky.
Místo 9V baterie zatím používám 11,2V L-on Akupack, který má nesrovnatelně větší kapacitu a potřebný konektor. Vyzkoušel jsem řadu sluchátek, nejlépe fungují nějaká reklamní od O2 - nejcitlivější.
Toliko moje nadšení z Pixie, krásná hračka tenhle
transceiver, ideální pro mě. Říká se
rozdíl v hračkách pro děti a dospělé je v ceně. To u Pixie neplatí.
Za ty peníze doporučuji objednat každému!!! Takový malý zázrak, připadá mi, že
jsem objevil Ameriku J
S dospělým transceivrem , pořádným kotlem a kvalitní anténou není dnes problém udělat
v podstatě spojení kdykoliv a s kýmkoliv. S Pixie je to už mnohem složitější a asi právě v tom je
to kouzlo. Dát si nějaké překážky a
omezení a zkusit to tak. Jinak!
Napadlo mě udělat nějakou „minisoutěž“ - Vysílám s Pixie, prostě spojení jen mezi těmito trasceivry.
Za ty peníze to opravdu stojí za to!!!. Nebo jen tak se vyblbnout, něco si vyzkoušet. Také jsem si objednal řadu krystalů pro 40m.
Na E-bay z USA. Jenomže poštovné je několikanásobně větší, než sada šutrů, tak
jsem zaměstnal bratrance. Šutry mi objednal na sebe v USA a přivezl je při návštěvě rodného domova:
Sadu prodává KC9ON a vyšla na cca 5 dolarů.
S mými krystaly tedy mám sadu:
7,023 MHz
7,030 MHz
7,050 MHz
7,05 5MHz
7,110 MHz
7,114 MHz
7,122 MHz
7,200 MHz
Na stránkách Hamshopu ondry OK1CDJ jsem objevil další kmitočty. Ondrovi jsem psal, že bychom něco mohli vyměnit, ale bohužel se neozval :-(
Další šutry k 40m bandu jsem našel v desce VKV tuneru:
A mám připravené i krystaly pro 20m band:
No, vypadá to , že se do telegrafu pustím…..
Sadu prodává KC9ON a vyšla na cca 5 dolarů.
S mými krystaly tedy mám sadu:
7,023 MHz
7,030 MHz
7,050 MHz
7,05 5MHz
7,110 MHz
7,114 MHz
7,122 MHz
7,200 MHz
Na stránkách Hamshopu ondry OK1CDJ jsem objevil další kmitočty. Ondrovi jsem psal, že bychom něco mohli vyměnit, ale bohužel se neozval :-(
Další šutry k 40m bandu jsem našel v desce VKV tuneru:
A mám připravené i krystaly pro 20m band:
No, vypadá to , že se do telegrafu pustím…..
Nechcete taky zkusit PIXIE???
Honza OK1MHK
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

