Friedrichshafen 2019

     Letos bylo v plánu cestovat ve čtyřech lidech.  Já, Franta OK1FKT., Pavel OK1PVT a Milan OK1MJG.
Bylo tak i zabukované ubytování v hotelu. Jenomže u nás doma se nějak usneslo, že vezmeme s sebou  i syna Martina. Moc se těšil.  V autě moc místa nezabere a na hotelu složí hlavu na matraci.

   Pár dnů před odjezdem ale zrušil svoji účast Milan 1MJG -  pracovní povinnosti. Nedostal dovolenou.
Takže jsme měli odjet ve čtyřech a Martin bude mít na hotelu i postel.

 Jenomže Martin si ze školy přinesl nějaký moribundus a večer před odjezdem ulehl. Z nosu měl vodovod.
Takže v pátek ráno odjíždíme pouze ve třech...

 Odjezd zhruba ve 4:30 ráno cestou jsme nabrali Pavla OK1PVT . Příjezd na parkoviště něco málo po 9 hodině.

5EUR parkovné/den.

     Před halou obrovská fronta na vstupenky.  Pavel si vystávání ve frontě vyřešil už doma nákupem
e-vstupenky na webu, takže mohl ihned dovnitř.   Přitom zjistil, že uvnitř je další a mnohem menší fronta k druhému prodejnímu okénku. Já jsem při čekání v této druhé frontě koupil pomocí mobilního telefonu vstupenku také elektronickou a ušetřil tak 1EUR z jedenácti potřebných :-) A trochu čekání ve frontě.

 U vstupu do haly pak postačilo ukázat QR kód na mobilním telefonu.

Povinná zastávka u YAESU:

Dalších pár fotografií , které mne zaujaly:

                                       Bird s displejem... FUJ!!!

                     Tohle jsem prokoučoval, Filtr CW 455kHz/250Hz. Už jsem je pak nikde neviděl ...

Tady jsem narazil mezi jinými  na letované , demontované D1028UK.  8E/kus

Nosím s sebou multimetr, 9V baterii. Netvrdím, že ten "ruční test" LDMOSu je ideální , ale ukazovalo to na vadný kousek...takže už jsem dál neměřil a pokračoval dál.   Fakt je, že když jsem šel znovu okolo v krabičce zbyly jen ostatní  tranzistory.  Všechny D1028UK zmizely....

Tyhle zdroje jsem nakoupil!  Jsou skvělé , se značkou MEAN WELL mám výborné zkušenosti.
Neruší, jsou perfektně navržené a nikdy s nimi nebyl žádný problém.

Zajímavý transvertor:

Spínané zdroje 12V/200A:

....ideální jako startovací zdroj pro auto... Hi

 Netradiční "digitální"  hodiny.....

Je libo smartphone?

                     UHF TV PA...

Stará dobrá Selena  :-)

Tlumivková dekorace:

Tenhle PA vypadal zajímavě a to i cenou. Provedení ukazovalo na cca 50MHz, že by TV PA  50MHz?
Moc nevěřím tomu 2,5kW, ale 1000W možná ano.

Bohužel jsem nebyl schopen dohledat datasheet k tomuto v PA použitému tranzistoru. Asi speciál na zakázku přímo pro ENI.

QSL, QSL, QSL... ač jsem měl v plánu letos také nalepit svůj, zapomněl jsem na něj.  Příští rok určitě!!!

Zajímavý plakát:

Naše ubytování v hotelu Bayerischer Hof -Rehlings:

Jako v pohádce....  pohádková  byla i cena 149EUR / noc,  ale v ceně byla snídaně:

Pavel OK1PVT při vyplňování "papírů":

Nekupte to za ty peníze, byla super cena, navíc 100EUR CASH BACK akce YAESU.

3D tiskárny:

Atmosféra na bojišti:

U  HA9MDP jsem ukořistil dve Yaesu  VX-2000U.

Tiše doufám, že budou lepší než motoroly minimálně co se týče citlivosti. Také plně podporují datový provoz 1K2 a 9k6, takže by neměl být problém v případné implementaci C4FM a DMR...

Prostor mezi halami nabízel stravování...

SDR minitransceiver za 860E....  :-)

TV PA k přestavbě:

 1,5kW  na 70cm za 500EUR:

Digitální hodiny:

FT1200 za 800EUR:

Nákupy...  :-)

Celkově jsme ujeli  tam a zpět 913 km, při průměrné spotřebě  4,8l/100km.
 To je cca 1,5kč/km, neboli cesta za 1400 kč :-)

Příští rok by mělo být setkání v termínu 26,27,28 červenec, tak se tam snad zase vypravíme....

Dronfest Plzeň 2019

    Jako každý rok jsme navštívili se synem Martinem DRONFEST v Plzni.  Opět v "DEPU" , nicméně teď ne přímo v objektu haly , ale ve stánkách okolo.

        Tradičně vystavují přední firmy vyrábějící drony, k vidění například i stánky malých dodavatelů, firem a škol ( SPŠE Plzeň )

Pár fotografií z akce:

Hned při pakování jsme viděli tento vůz - Ford Ká  - v desingové úpravě. A bylo jasné, že jsme správně.

Další zajímavé vozítko...

Na velkém hřišti závody koptér :

Celý prostor obehnaný sítí kvůli bezpečnosti přihlížejících:

Fy Telink předváděla své nejmenší TELO, půjčovala k vyzkoušení i dětem:

ROTORAMA  půjčoval dětem malinké drony a vznášedla, prakticky stále tam byly fronty dětí jaký byl zájem.
Klobouk dolů před autory a pořadateli právě téhle půjčovačky. Prakticky stále dokola dobíjeli baterie, opravovali drony po četných haváriích. Některé děti neměly s řízením dronů žádné zkušenosti, takže první seznámení bylo ve stylu plný plyn - náraz do stropu  a pád na zem. A tak stále dokola. Takže technici trpělivě opravovali, vyměňovali....

Vznášedla:

V místě velká výstava soutěže "FOTKAFILM" .  Opravdu nádherné fotografie  pořízené právě pomocí dronů...

Některé záběry jsou opravdu úchvatné. Doslova plné "atmosféry"...

K vidění bylo spousty stánků pro nejmenší:

Děti si mohly zkusit nějaký pokus, sestavit letadélko, dokonce bylo k vidění i "sestřelování" dronu míčkem.
Dron řízený jedním z vystavovatelů volně poletoval na ploše, děti měly za úkol malým molitanovým míčkem dron zasáhnout. Krásné...

Pro ty nejmenší připravené elektrovozy a hřiště:

A další soutěže například ovládání pásového terénního vozítka:

Prakticky všude poletovalo něco ve vzduchu. Když byl pilotem někdo hodně malý, většinou se to válelo na zemi vrtulemi dolů, nebo to odletělo někam hodně daleko...

Poměrně hodně jsme se zdrželi se synkem u stánku SPŠE Plzeň. Byla u nich možnost si sestavit na originální destičce plošných spojů malé světýlko s SMD LEDkou a CR2032 baterií. K dospozici mikropájky a instrukce od studentů - lektorů... PS vyroben frézováním pomocí systému dělicích čar.  Spoje ve stylu loga školy!  Moc hezké, vtipné -  velká pochvala!!

Pochválen byl od lektorů  i Martin za kvalitu letování! Pravda má už něco "odpájené" pomocí TS-100 , tak mu SMD  nedělalo až takový problém.  Navíc je mladý, dobře vidí!


Další místo, které mě zaujalo byl  stánek servisní firmy :

Dal jsem s nimi krátkou řeč a zkusil jsem taktickou otázku: "Umíte opravit vadný přenos videa ( FPV )  u Phantom 2 vision ?  Vše ostatní včetně telemetrie OK "  .. Odpověď sice zněla fundovaně ve stylu, že je vadný modul, který už není k sehnání., ale technici nejspíš až tak tento fenomenální problém u P2 v+ nestudovali, neboť na webu je dnes již spousty odkazů jak problém vyřešit prostým přehrátím FW u modulu.  ( http://ok1mhk.blogspot.com/2017/04/phantom-vison-2-nefunkcni-fpv.html )

Takže mým sítem neprošli , neuspěli, bohužel..

Mnohem více mě zklamala skutečnost, že na Plzeňské akci nebylo možno zakoupit pivo. Myslel jsem tím pravé pivo Plzeňské - minimálně Gambáč, nebo plnotučnou dvanáctku. Sice v nabídce jediného stánku s pivem byla nějaká jedenáctka s názvem Bohemian Pils a Raven světlý a Hells Bells ...

........ ale nejsem znalec, ty divné názvy ve mě vzbuzovaly pochybnosti,  ale  hlavně jsem nechtěl experimentovat. Vzpomněl jsem si , jak jsem kdysi zaexperimentoval s pivem značky  Budvar a celé odpoledne jsem z toho měl bolehlav.  Asi je pro Plzeňské pivo Dronfest příliš malá akce.


V místě byla k vidění i požární technika:

Na ploše měl stánek i "Hořejší"

Mne zaujal poslední model "multiprotokolového" rádia T16 :

Kromě klasických dronů bylo k vidění i spousty autonomních vozítek, pavouků - vesmě práce studentů SŠ. Bohužel jsem nepořídil fotogradii pavouka s šestnácti servy, se kterým se studenti umístili na prvním místě v Číně!!!

Celá akce velmi pěkná, za mě ale bylo lepší umístění v hlavní hale DEPA v minulém roce.
Procházení mezi stánky na úporném slunci je unavující. Na druhé straně se počasí vydařilo, lépe horko než déšť. Díky za pěknou podívanou a budeme se těšit příští rok!

Mikropájka TS-100 z Číny. Aneb za málo peněz hodně muziky!

Vždycky , když se ke mně dostane nějaký zajímavý výrobek, rád se podělím o zkušenosti s ním. V případě mikropájky TS-100 to platí dvojnásob.

  Prakticky po několikaletém zkoušení a testování různých  mikropájek je to asi to nejlepší, co jsem měl možnost vyzkoušet, otestovat a s radostí používat!  Měl jsem postupně několik kousků různých mikropájek, většinou bez regulace teploty:

 Většinou rovnou na síťové napájení:

 Poslední "model"  jsem v akci zakoupil před lety v Lidlu. Byla dodávána v sadě s asi desítkou pájecích nástavců.  Při udávaném výkonu jsem si od páječky sliboval především "klempířské" práce na VF krabičkách z pocínovaného plechu. Ale pájka byla buď moc horká , nebo okamžitě chladla po přiložení hrotu k plechu.  S pájkou jsem ale zapájel několik SMD desek. Měl jsem sice nápad dodělat regulaci tak, že by se měřil odpor ohřáté topné spirály a na základě toho nastavoval výkon. Ale nedošlo k tomu, chybí čas.  Nakonec jsem ji používal na přechodných místech spolu s triakovou regulací. Teď ji dostala manželka - spolu s různými původními nástavci ji bude používat jako vypalovačku na dřevo. K tomu ostatně původně byla určená:

 Zatím nejlepší co jsem měl doma a hojně používal a stále používám je WELLE WECP-20:

 Výborný kousek, sice starý nějakých 20 let ale stále funkční. Získal jsem ji kdysi při výprodeji z fy Český Telecom za bratru 400kč. Nastavitelná teplota, relativně slušný výkon. Lze letovat i pocínované krabičky. Na můj vkus je příliš tlustá rukojeť, samotné pájka a stolní transformátorová základna komplikuje přenosné.  použití. Relativně drahé pájecí hroty, lze ale koupit  "neznačkové"  a levnější z Číny a nebo nechat vysoustružit.  Poměrně dlouhá je  doba náběhu  mikropájky ze studeného stavu - cca 45 sec do teploty 300 stupňů celsia:

Při porovnání s TS-100 je ale Weller méně výkonná.

 Ale už k TS-100 . Páječka byla  zakoupená  na německém aukčním portále  e-bay u prodejce "Simsalabim",  stála něco okolo 1100kč v přepočtu na naší měnu.

O co se jedná – krásný a praktický výrobek obsahuje mikroprocesor a OLED display. Páječka dorazila v krásné krabičce, je zvyklostí, že se podobné předměty balí do luxusních krabiček s magnetickým zavíráním:

Spolu se základním hrotem , INBUS klíčem a strohým návodem k použití.

               V balení je ještě malý ministojánek z tvrdého drátu, který lze nasadit přímo na část mezi hrotem a tělem. V krabičce najdeme i  krátký  a uzemňovací kablík. Ten lze připojit na šroubek galvanicky spojený s tělem hrotu.

Jako stojánek pro mikropájku používám buď plechový výlisek ve tvaru Y , nebo soupravu "Powerfix" s lupou, držáky  a vaničkou na "špongiu" z Lidlu:

 Ač vypadá páječka velmi jednoduše je uvnitř  mikroprocesor řídí teplotu hrotu na základě údajů z čidla a je udržována stálá a přesná teplota hrotu.  Zapojení je poměrně složité, využívá mikroprocesor z řady STM s různými periferiemi ( akcelerometr atd... )  :

 Na rozdíl od jiných mikropájek  je pájecí hrot včetně čidla teploty jeden celek a vyměnuje se celý.  Cena hrotu je cca 5-7 dollarů. Možná to může znít jako nevýhoda, ale eliminací tepelných přechodů mezi výměnnými hroty a tělem (například u zmíněného Wellera WECP-20 )  lze mnohem přesněji udržovat nastavenou teplotu v různých režimech – například při ochlazování hrotu při pájení  materiálu, který odvádí teplo.

   Jsem za nějakých 30 let mé amatérské praxe samozřejmě zvyklý na klasickou trafopájku a dodnes na ní nedám dopustit. Jenomže postupem času se objevují SMD konstrukce a pro zapájení a výměnu  některých malých součástek je velmi důležité pájený spoj nepřehřát a nepoškodit měděné polepy na pertinaxovém základu. To dost dobře trafopájkou nejde.   Stejně tak různé levné mikropájky s absencí regulace teploty hrotu  nelze úspěšně používat. V klidovém stavu se roztopí na vysokou teplotu, která se při pájení díky odvodu tepla prudce zmenší. Výsledným efektem je pak v nejlepším případě přilepení hrotu k pájenému spoji s následným čekáním, až se spoj prohřeje na teplotu tání cínové pájky. V horším případě pak dochází k přepálení cínové pájky a výše popsané destrukci plošného  spoje.

I onou trafopájkou a levnými mikropájkami lze pracovat, podle známého pořekadla, že „dobrý muzikant zahraje i na starý střep“ , ale práce je  nekomfortní a  někdy náročná, protože je třeba používat více tavidla a letovat krátce, aby se spoje  nezničily. A stačí chvilka a spoj se přehřeje... 

    Při nastavení teploty na 240 -250 Č  lze plošný spoj prohřávat  mnohem déle, pájka při poklesu teploty okamžitě přidá a udržuje konstantní teplotu.

 Subjektivně je pájení lepší než se zmíněným Wellerem, výkon TS-100 je dostatečný i pro letování krabiček z pocínovaného plechu. Běžné krabičky z pocínovaného 0,5mm plechu nejsou pro TS-100 problém:

A zde pro srovnání video s trafopájkou:

  V tomto případě je samozřejmě výhodné nastavit o něco  vyšší  teplotu.

To se u TS-100 děje lokálně přímo na pájecím peru pomocí tlačítek. Tlačítka slouží i zapínání a vypínání  a k přepínání  režimu.  Vše názorně indikuje malý OLED display na těle pera:

   Napájení páječky je v rozmezí 12-24V. Samozřejmě se od toho odvíjí dosažený maximální topný výkon.  V praxi nedoporučuji jít nad 21V. Toto napětí mám dlouhodobě vyzkoušené. Při 24V napájení  kolegovi, který stejnou mikropájku používá  odešel spínací tranzistor uvnitř. Jeho výměna ale prý není problematická.

Ideální je používání 19V napájecího zdroje k notebooku.  Lze použít i včetně napájecího konektoru. Bohužel vodič je poměrně tuhý, nezřídka osazený kousek od konektoru feritovým odrušovacím válečkem.  K takovému adaptéru je vhodné vyrobit prodlužovací kablík s měkkými vodiči. Se zásuvkou odpovídající koncovce na kabelu adaptéru  na jedné straně a se zástrčkou  na straně druhé.

    Já používám napáječ s napětím cca 20V, také původně určený pro NTB, ale uvnitř zdroje jsem trimrem pro napětí přestavil výstup na 21V.  Lze ale použít i bateriové napájení v terénu!  Páječka funguje i při napájení 12V. Samozřejmě nemá takový výkon.  Teplota hrotu je sice nastavitelná ve stejném rozmezí, ale díky menšímu výkonu do hrotu je patrné větší ochlazování při pájení předmětů, které odvádějí teplo. Pro osazování desky plošných spojů je ale  i 12V pro napájení dobře použitelných. Odpor topné spirály pájecích hrotů je 8 Ohmů, když zanedbáme odpor spínacího mosfetu uvnitř , vychází maximální výkon dle OHMOVA zákona při 12V  : 12*12 / 8 =  18W
při 15V  je to již 28W a při 21V napájení  to dělá cca 55W maximálního  topného výkonu na hrotu!!!
Od napájení se tedy odvíjí i rychlost náběhu na zvolenou teplotu, ale hlavně schopnost prohřát materiály , které teplo odvádějí.

  Napájení se připojuje pomocí dutinkového konektoru na vršku mikropájky. Rozměr je 5,5/2,5mm. Jako vhodný malý a lehký se ukázal například konektor s  označením  HS 25-14  z GESu ( kód GES06601457, cena 7kč  ). Je vhodné použít také  lehký a ohebný vodič obsahující „ licny“ s měkkými vodiči. Takový vodič se těžko shání, mě asi 2 m krásné měkké dvoulinky dodal  ze svých zásob Franta OK1FKT.  Díky!!!

  U  konektoru  jsem  použil pružinku z propisovací tužky jako krátké prodloužení  ohebného konce konektoru. Kabel pak není namáhaný ostrým lomem v místě, kde vychází  z konektoru:

K mikropájce lze koupit několik různých hrotů. Mám ( z leva ) TS-B2,   TS-I,  TS-D24,  TS-BC2 a TS-C4.  Poslední dva jsou vhodné spíše na "klempířinu" a mají větší plochu hrot pro lepší převod tepla.  Základní dodávaný  hrot je klasický kuželový TS-B2.

U některých prodejců lze zvolit základní hrot při koupi těla, je možné vybrat z celkem sedmi různých provedení.
   Nakonec výměna hrotu ( tělesa ) je velmi rychlá, ze i během práce zaměnit hrot, pokud nějaký nevyhovuje svým rozměrem.

Můj nejoblíbenější hrot je  TS-B2  – klasický kuželový a TS-BC-2 - s malou ploškou na konci - je vhodný i na SMD osazování . 

 S mikropájkou TS-100 je pájení  velmi příjemné. Zajímavý  je velmi rychlý náběh do pracovní tepoty.  Je to dané malou hmotou vlastního hrotu.   Pracovat se dá cca 10 sec od zapnutí ze studeného stavu ( cca 270 stupňů ) , k ohřátí na  teplotu 330 stupňů Celsia je pak třeba cca 15 sec. při napájení 21V :

Pro srovnání u Welerky je náběh  na 300 stupňů Celsia za cca 45 sec, viz video v úvodu příspěvku..
To samo o sobě ukazuje na výkonnost mikropájky TS-100 a na schopnost udržovat v hmotě hrotu nastavenou teplotu.
    Po nějaké době nečinnosti , kdy vnitřní akcelerometr zjistí nehybnost  se teplota zmenší na 200 C, aby se nepřehříval hrot a páječka byla připravená k dalšímu použití.. Po delší době se vypne úplně.

Vše je možné opět nastavit v menu mikropájky. Nechci zde vypisovat veškeré funkce, zabralo by to mnoho času, ale vyzdvihnu takové, které se mi líbí a užívám je.  Jednou z nich je funkce měření napájecího napětí  a teploty  hrotu při vypnuté mikropájce.  Po stisku horního tlačítka se ukáže napájecí napětí a teplota hrotu. Lze to využít k měření teploty např. kapaliny, nebo chladiče. Stačí hrot vložit do kapaliny nebo přiložit k chladiči a můžeme měřit. Využil jsem tuto funkci k měření  rozdílu  teploty ohřáté vody v kelímku. Z rozdílu teplot a daného objemu lze spočítat výkon dodaný do vody topným odporem. Lze tak poměrně přesně měřit nepřímou metodou odevzdaný výkon atd… Na vebu lze nalézt i stránku s dostupným software. To lze nahrát do páječky pomocí mikroUSB  kabelu. Vzniklo mnoho modifikací původního sw, některé naprosto jiné. Jsou dostupné verze s vestavěnou hrou TETRIS !!

Tento FW obsahuje i funkční osciloskop!!!:

Nemá smysl opět uvádět postupy a návody jak na to, vše lze nalézt po zadání  "TS-100 sw "  atd... do vyhledávače.. V mojí mikropájce mám nahranou poslední originální verzi  sw 2.18 .  Lze editovat pomocí tlačítek veškeré nastavení.

  Naprosto skvělá je hmotnost mikropájky : Pouhých 32g !!!!

Ani po delší době práce není unavená ruka jako např. z trafopáječky.

Mikropájka TS-100  se zalíbila i mému synovi. Má už vlastní verzi v černém provedení. Dorazila v obyčejnější krabičce a bez příslušenství. S mikropájkou si Martin postavil např.  AVR tester součástek:

Nakonec pár záběrů řekne mnohem více než dlouhý popis. Další  video z  letování víčka další krabičky z pocínovaného plechu:

Na internetu lze mimo jiných  nalézt i pěkné video s názvem Weller-Killer, doporučuji shlédnout.
Je tam rozebraný hrot, měřený termočlánek uvnitř atd...

    Autor posledního videa  chtěl naznačit, že  mikropáječka TS-100 konkuruje jak cenou tak svým výkonem mnohem dražším mikropájkám. To je i můj názor.  TS-100 je opravdu povedený a kvalitní výrobek a nic na tom nezmění ani to, že je to čínský výrobek! Zavedení a značkoví výrobci to teď budou mít těžké. Konkurence ve formě TS-100 je opravdu značná, poměr cena/výkon veliký.   Vřele všem tuto páječku doporučuji, budete opravdu spokojeni. Samozřejmě by se nějaké "vady na kráse" také našly.  Mě trochu nevyhovuje profil pera v dolní části, kde se drží. Lepší by byl kulatý profil. Ale dá se na to zvyknout a hlavně je držení příjemnější, než např. už zmíněné Wellerky - tam je průměr pera tak velký, že z toho za chvíli bolí prsty.
    Další malou  nevýhodu vidím v poměrně dlouhých hrotech. Pro velmi jemnou práci např. s hrotem TS-I by se hodila možná poloviční délka hrotu. Čím je člověk starší, tím méně "stabilní" má ruce a na dlouhém hrotu je rozkmit přirozeným chvěním větší :-)  Ale délka hrotů je i u jiných mikropáječek podobná, ne-li větší....          Asi poslední  výtku mám  k teplotě dolní části při dlouhém letování s nastavenou vyšší teplotou. Ta je sice stále v rozmezí, kdy se dá pero udržet v ruce, ale zvlášť v parných dnech to není úplně ideální.  Beru to ale jako daň za malé rozměry.  Možná by se mi také líbil hrot s otvorem a možností výměny vlastních malých pájecích hrotů. Zatím nic takového není dostupné. Ale počítám, že k tomu upravím hrot s větším průměrem a s označením TS-C4, který jsem ostatně k tomuto účelu pořídil.  V plánu je malý otvor dovnitř hrotu se závitem M2 -M2,5 kam by se vyrobené mosazné hroty šroubovaly. Případně jen holý otvor zajištěný bočně vyvrtanou dírkou se zajišťovacím šroubkem. Možná než se k tomu odhodlám bude podobný hrot v nabídce.

Motorola GP350 a chybějící signály na syst. konektoru

   Pár lidí mě stále hecuje, abych dal zas do provozu OK0BM.  Než se vyřeší anténa na původní kótě, chtěl jsem převaděč převézt na náhradní místo, kde anténa je.  Jenomže během 2 let nečinnosti  původní převaděč zmizel. Bohužel jsem na kótu nejezdil tak často a tím že převaděč nevysílal a byl vypnutý jej někdo nejspíš ukradl. Na site se pohybuje spousty lidí nejen z mateřské firmy. Možná také někdo při demontáži zrušeného a vypnutého zařízení vzal  s sebou i onen modul převaděče  s napaječem 12V.  Naštěstí duplexer zůstal na místě, odvezl jsem alespoň ten.
 Nemám teď moc času se  babrat s úpravou dalšího modulu Nokia BD28 - je kolem toho docela dost práce a navíc jsem pohřbil na jednom z HDD  i nějakou dokumentaci k tomu.  Vzhledem k tomu, že předpokládám další úpravu ve  po vzoru  OK0BNH  tedy DMR/C4FM + analogový převaděč, chtěl jsem úpravu modulu BD28 směrovat již tímto směrem. Až se tedy vyřeší anténa na původní lokalitě, měl by být převaděč duální - tedy digi/analog.
Jenomže potřebuji  teď něco na náhradní lokalitu.  Chtěl jsem to udělat tak, jako spousty lidí před tím - dvě motoroly zádama k sobě, mezi ně kontrolér a hotovo.  Vyhrabal jsem tedy obstaróžní GM300 a jal se zkoumat co s tím.
Výkon to dávalo, jenomže chvíli - za moment je zadní chladič rozpálen do běla a automatika výkon stáhne dolů. Chtělo to nucené chlazení. Vzal jsem tedy místo vysílače jeden modul s hybridním zesilovačem a PLL s MC145152 , naštrapkoval kmitočet výstupu RPT a bylo hotovo.
Jednoduchý kontrolér jsem během chvíli našel s PICAXE :
http://members.westnet.com.au/page3/picaxe-08m_repeater_controller.htm   Příklad jednoduchosti a krásy..  Trochu jsem ale  upravil program, aby to nereagovalo na každý škrt v etéru a pro generování tónů použil  příkaz "tune" Příkaz tune generuje kvalitní harmonický tón a je v basicu pro PICAXE určen ke generování melodií. Originální a v původním programu použitý "sound" je moc ostrý a nezní hezky ani po průchodu dolní propustí. Tu jsem vynechal, stejně  tak operační zesilovač pro zesílení úrovně.  Nf pára z motoroly je k promodulování TX dostatečná a úroveň zvukového výstupu z PICAXE též.
 ( kdyby někdo měl zájem o upravený program napište mi )
    A propojil GM300 coby RX  s vysílačem. Prostě nejjednodušeji co to šlo. Při testu do zátěže na stole jsem ale  bohužel zjistil, že při slabých úrovních na vstupu signál při modulaci vypadává.  Problém byl v úzké motorole - jen 12,5kHz.   Měl jsem ještě jednu , bohužel také úzkou. Naštěstí se podařilo sehnat - vyměnit jeden 40kanálový kousek GM300  za 4-kanál GM350 - 20/25kHz verze.
Jenomže tady jsem také narazil. Při programování signálů na systémový konektor se nic nedělo.  PINy se tvářily "mrtvě". Po chvíli hledání jsem narazil na článek od SQ4BJA .

V podstatě se tam píše to co jsem objevil, že čtyřkanálová verze  motoroly GM350 je očesaná a chybí obvody interface pro systémový konektor. V článku je nějaký popis hlavně pro použití GM350 pro DIGI, ale o COR/COS signálu je zmínka jen v diskuzi s tím, že by bylo také potřeba...
Vzal jsem tedy schéma a začal hledat. Po chvíli pátrání jsem zjistil, že signály z řídicího procesoru  normálně lezou a lze je definovat při programování. Bohužel na zadní  konektor se nedostanou, neboť GM350 ve čtyřkanálu je prostě lowend a šetřilo se se součástkami. Takže tam spoustu smetí chybí.
V případě signálu COR/(CTCSS, CARIER detect )  ale stačí doplnit jeden jediný rezistor, který propojí PIN 8 systémového konektoru s vývodem procesoru.
Vše vyplývá ze schéma:

Jedná se o červeně označený rezistor 270 ohmů. Na desce je umístěn zde ( výřez z orig. dokumentace ) :

Ve stanici pak je zde:

Bohužel se jedná o rezistor velikosti  0603 o rozměru cca 1,6x 0,8 mm a není až taková sranda rezistor na desku přiletovat. Srovnejte s velikostí sirky na obrázku.  Protože jsem 270Ohmů neměl , vyhrobařil jsem 220Ohmů ( 221 ) potřebné velikosti 0603 z nějaké desky. V podstatě vyhoví hodnota 100Ohmů - 500Ohmů. Je třeba mikropájku a kvalitní tavidlo.
Správně by se měla na desku umístit ještě ochranná zenerka, ale není potřeba.
Po této úpravě je již signál na konektoru dostupný a lze v programu definovat aktivitu v LOG1, nebo LOG.0.
Je záhadou, proč tenhle rezistor výrobce neosadil - nejspíš kvůli vidině většího zisku od zákazníka. Ten je totiž nucen  pokud chce využívat tento signál zakoupit dražší model stanice GM350 ve 128 kanálovém provedení.

Převaděč již na stole do zátěže funguje, je třeba se ještě zmínit o mizerné citlivosti oné GM350 .
Při měření na STABILOCKu 4012 jsem se dostal na hodnotu cca 0,32microV pro odstup s/š 12 dB dle metodiky SINAD.
Zkoušel jsem ještě v servisním menu polochtat některé hodnoty a nakonec připojil sběrnici od varikapů ve vstupním obvodu motoroly na laboratorní zdroj. Chtěl jsem optimálně vstup doladit na největší citlivost.
Ale je to marný, je to marný , je to marný. V podstatě se citlivost nezměnila, jediná úprava, která mě napadá je vyřazení attenuátorů ve vstupním obvodu stanice. Ale mám trochu strach z následného  nepřizpůsobení stupňů mezi sebou - onen attenuátor se používá v profesionální praxi právě kvůli tomu.

Ale nakonec jsem se v tom už nevrtal, nechám to tak, jde o provozorium...


 Motorola GM300 je citlivější - něco okolo 0,13microV.  Už kdysi jsem dělal měření citlivosti na různých TRXech a GM350 je jednoznačně nejtupější. V profi provozu to tak nemusí vadit , ale spočítejte si , kolik je to v dB rozdílu mezi 0,32 a 0,12 microV .....  A tohle rádio je zejména pro digitální převaděče poměrně oblíbené - alespoň dle odkazů na webu.

Když pak porovnám jednoduchý vstupní obvod u GM300 s poměrně náročným, složitým a varikapy laděným vstupem u GM350 napadá mě, zda soudruzi z Motoroly někde neudělali chybu.
Podotýkám, že měření jsem dělal pod plnou palbou vysílače - tedy 25W , včetně duplexeru .
Ale při měření se nedalo zjistit ovlivňování přijímače vysílačem, ani když na vstupu RX byl  "neužitečný" signál cca -40dBm.  Ani u GM300 ( úzké provedení ) ani u GM350.
Napadlo mě ještě použít jako RX rádio Baufuňk 888, který je pro 70cm verzi v současnosti dostupný za cca 15 dolarů. Citlivost je výborná, o něco lepší než GM300, odolnost je však mizerná. Už při výkonu vysílače 2W dochází k zahlcování vstupu a zmenšuje se využitelná citlivost.