pondělí 30. ledna 2017

Oprava pračky Whirpool AWO/D 45140



To se tak někdy člověk těší domů, má nějaké plány a ono ne. Manželka mi smutně oznamuje, že nejde pračka.  Máme jí cca 6 let. Teď chcípla. Nejde. Vůbec. Nic. Mrtvá.  Nerozsvítí se jediná kontrolka. Samozřejmě se to nemohlo rozbít, až dopere, nebo než se začne prát!  V bubnu schválně zůstala voda, a mokré prádlo.
Ale když to nejde, to by tomu nemuselo moc být. Říkal jsem si, že to otevřu a alespoň oměřím, jestli jde všude šťáva, jestli někde něco neupadlo. Vzpomínám si , jak jsem jako malý jednou rozebral z nějaké už nefunkční pračky programátor.  Celé se to rozpadlo na hodně dílů, součástek, koleček a pružinek a už by to asi nikdo nikdy nesložil.
Tady už to je jinak. Žádný programátor, ale deska plná smetí, procesor, pár relátek…


Než jsem řídicí desku vypreparoval bylo nutné zdokumentovat tu změť kabelů, abych pak věděl, kam co má přijít zpátky.





 Hned ráno jsem obvolal pár servisů a zjišťoval cenu za náhradní desku. Problém je, že samotná deska k mání není, je ale možné objednat opravu v ceně cca 3500kč !  No jasně, dnešní opraváři jsou vyměnovači desek.  Nakonec i já takhle dneska pracuju ve firmě. Něco se podělá – šup s celou deskou ven a hurá novou. To , že  tam odešel možná jeden malý kondenzátor dneska nikoho nezajímá.  Kde jsou ty doby, kdy jsme si telekomunikační díly na místě opravovali, do opravy se posílaly jen takové závady, jejichž lokalizace a následná oprava byla nemožná bez použití speciálních nástrojů a postupů.  
Tuto cestu jsem zavrhnul ihned a jal se podrobně prozkoumat ovládací – řídicí desku.
Trochu naděje mi dávala možnost vadných elektrolytických kondenzátorů ve spínaném zdroji – jinak běžná závada dnešní elektroniky. Jenomže když jsem vypreparoval desku ven a kondy  otestoval v mém oblíbeném testeru , zdálo se vše OK. Pravda ten první 4M7/400V měl ESR okolo 10 Ohmů, což už je málo i když kapacita byla ještě cca  2M ( microfaradů ) .   Jenomže pak jsem našel zničený odpor 20 Ohmů ( R820 ) , v sérii s jednocestným usměrňěním pomocí diod 1N4007.  Tlumivka L803 - 470 microHenry zůstala v pořádku, ale  kontrola ohmmetrem ukázala na vadný IO, který supluje funkci výkonového prvku spínaného zdroje a jeho další logiku. . Zkrat mezi vývodem 5 a 7,8 ( 7 OHMů )  Vývod u IOP zcela chybí - ale ne nevypařil se, je takové pouzdro, prostě bez PINu č. 6  :-)


No a protože tím jsem skončil, začal jsem hledat na webu. Lze nalézt poměrně hodně odkazů, vesměs jsou to nabídky na „repase kit“ pro tuto desku. Za cenu okolo 500 kč můžete nakoupit sadu součástek, která čítá právě IO, dva elyty, tlumivku, odpor a pár  diod 1N4007 včetně nějaké zenerky.
Naštěstí veškeré součástky jsou dostupné i v GESu , dvě sady součástek  jsem pořídil za necelých 150kč. 



 Od jisté doby kupuji hlavně náhradní polovodiče ve dvou kusech, už se mi stalo, že při opravě odešla součástka znovu. Do PS jsem ale osadil precizní patici, protože další výměnu IO by již deska nemusela přežít. IO je v ní zajištěn stahovacím "bindrem" aby se snad neměl chuť z patice vyloupnout.



 Ač byl druhý  elyt OK ( ESR cca 1,6 OHMu ) vyměnil jsem preventivně i ten a samozřejmě zničený odpor.. Celé schéma spínaného zdroje lze nalézt na webu.


   Ze schématu je patrné, proč se zničil odpor.  Patrně díky vadnému elytu se nejspíš zničil   výkonový IO a zvetšením proudu v síťové větvi se přepálil odpor 20 OHMů.
         Všechny součástky jde vyměnit, určitě to chce vyndavat součástky po jednom vývodu a odsávačku, nebo horký vzduch, - deska je oboustranná a prokovené otvory. Také jde hůře pájet, na desce je nějaká tenká vrstvička laku. Tím že jsem nepoužil originální elektrolyty ( nové jsou o něco vyšší ) a pod IO přibyla patice, musel jsem provést malý tunning prycího plastu. Plast těsně doléhal k původním součástkám a nezbylo, než v místě, kde se nedostávalo vytvořit  otvory.



 Ale ničemu to nevadí, v krycím plastu je otvorů povícero. Zbytky kalafuny jsem umyl odlakovačem na nehty, nic jiného po ruce v koupelně nebylo :-)
Po výměně zmíněných součástek  a sestavení do původního stavu pračka normálně funguje!!!
Takže se investice ve výši 150kč určitě vyplatila  a to ještě zbyla náhradní sada. Možná jsem měl vyměnit preventivně elyty všechny, ale uvidíme, snyd ty v sekundární straně zdroje vydrží ještě nějakou dobu...

 Před dozadeklováním horní části ještě nápis a informace o opravě. 



Od jisté doby tak popisuji veškerý servis a výtvory patrně díky po vzoru mého  tchána, jehož "datumovníky" lze nalézt od cihly až po víko od kanálu :-)  Dozadu na pračku jsem přilepil pytlíček s náhradním IO, elektrolyty  a odporem ( druhá sada zakoupená v GESu )  Příští případná stejná  závada pak bude vyřízena během chvíle, pokud se ale neporouchá něco jiného.  Nutno dodat, že na webu lze nalézt informaci, že tato řídicí deska italské výroby je součástí mnohem většího  množství různých typů praček Wirphool a je  všude  propírána jako  velmi poruchová.
Až někdy odejde deska kompletně – řídicí procesor , nebo nějaká bižuterie okolo, nejspíš  si zkusím naprogramovat nějaký ten  větší PICAXE a  nahradím  pro mě neznámou elektroniku  dostupným a hlavně jednoduše programovatelným procesorem . Žena vesměs používá maximálně 2-3 programy z celého výčtu nabídky, které původní programátor nabízí. Ale kdo ví co bude za dalších pět let,  a kdo ví jaké „kurvítko“ se zase pokazí. Nebo na to možná dojde brzy, jen se bojím, že nebude čas takový hezký plán zrealizovat.

úterý 27. prosince 2016

Silent key Stanislav, OK1STW

Ahoj všichni,

   s lítostí vám oznamuji smutnou zprávu, 23.12. 2016 zemřel ve věku 63 let náš kamarád radioamatér Stanislav Kobrna, OK1STW.  Standa byl původně strojař, ale později také výborný elektrikář a elektronik a šikovný anténář. Hloubavý člověk s osobitým humorem, velký letecký fanda, znalec Šumavy a hlavně nezištný kamarád. Jezdili jsme spolu na setkání  do Holic a  na oblíbenou Doubravu u Klatov, kterou měl Standa moc rád. Vzpomínám na povídání u kafe, Standa pozváním na kafíčko nikdy nešetřil.....  Bude nám velice chybět.  Radioamatérský pozdrav 73 posíláme všichni  za  Tebou do radioamatérského nebe!


                                               Foto Oldřich Smola ,  kliknutím na obrázek zvětšíte



 Dne 5.1. proběhlo poslední rozloučení se Standou v Klatovském krematoriu, odtud pochází i společná fotografie pořízená po obřadu.

Zleva: OK1VRF, OK1IWI, OK1IJS, OK1GU, OK1MHK, OK1MJG, OK1FKT, OK1PVT, OK1XLE, OK1GV, OK1IBB, OK1ZAJ, OK1ZSV, ex OK1DVT, OK1ZIS a OK1THI


Alza, Alza, Alza a ještě jednou Alza….



.

    V e-shopech občas objednávám. Většinou si ale pak zboží vyzvednu někde na výdejním bodě.
Do Alzy nechodím  z několika důvodů. Ten první a nejdůležitější je ten jejich zelený skřet. Dělá se mi špatně vždycky, když ho někde vidím. Je jedno jestli v TV nebo na mě vybafne reklama na nějakých web stránkách. P těch letech jsem si na Alzu a jejího skřeta vypěstoval alergii. Je fajn, že mě nikdo nenutí, kde mám nakupovat a mohu se rozhodnout sám. Kdo by chtěl vědět, jak se k Alzákovi ( tak se ten malý skřet, jejich maskot jmenuje) staví marketing Alzy, nechť shlédne tohle video: https://vimeo.com/170735376 
Nemusí celé, stačí cca od cca 44:50. 
Kdo na to koukat nechce, je tam  něco v tomhle stylu: "Vím(e), že ten maskot lidi irituje, ale oni pak vezmou peníze a přijdou nakoupit"  Zkrátka a jasně, lidé se stali obětí thodle obchodu a celkově  ty marketingové "kecy" ve videu o tom, jak  dělají věci jinak atd...  asi nejspíš v praxi  zafungovaly.  Je to ale z velké většiny obraz naší populace, zákazníků, oni sami určují, kde se bude nakupovat a kde ne. Jsem zvědav, jak to Alze půjde v zahraničí, tam kde je zákazník specifický a  jiný , než  "ohýbací" čech zákazník a hlavně zvyklý na jiný druh reklamy a marketingu.

        U Alzy jsem sice  před asi 5 lety jeden nákup udělal, skočil jsem jim na nějaký slevový kupón. Až po nákupu jsem zjistil, že cena s jejich slevovým kupónem byla o něco větší než všude jinde. Bohužel po cca roce došlo na reklamaci .. Pro mě to  byl zbytečný měsíc  vyřizování , e-mailování a telefonování. A z jejich strany argumentování a dokazování, že na reklamaci nemám nárok..... Nakonec jsem si po předchozí domluvě cca 35 den od podání reklamace přijel na pobočku zboží vyzvednout a protože nebylo k dispozici a neměli žádné další  informace vrátili mi peníze. A to bylo naposledy, kdy jsem vstoupil do jejich obchodu za účelem něco zakoupit.
       No chybami se člověk učí, je třeba víc googlit, než člověk v nějakém e-shopu něco koupí. A nejen ceny, ale i zkušenosti zákazníků.  
    Ale zajímala by mě jiná věc.  Když pominu onoho zeleného zakrslíka, co řve jako siréna ( dodnes mi hlavou zní „sto tabletů týdně, sto tabletům týdně..“ ) Tak v čem je tenhle prodejce lepší? Lepší než třeba CZC, nebo LAN-shop atd.? Cenami? Přístupem k zákazníkům?
A nebo jsou lidé opravdu tak zblblí tou stupidní a upištěnou reklamou a nakupují u Alzy jen proto, že ten zelenej skřet jim stále dokola blbne hlavu? Prosím můžete mi někdo napsat, co je na té Alze tak světoborného? A proč tam chodíte? Jaké důvody? Docela by mě to zajímalo. Mě kromě skřeta odradila i jejich obchodní politika – vše mají ve slevě, ale za cenu, která je jinde „normální“ a hlavně pročítáním zkušeností zákazníků. Např:  http://alterego.ondrejvasicek.cz/Alza-cz-problematicka-reklamace-Slabe-slovo-46/   Ale na webu lze nalézt tisíce negativních ohlasů v diskusích . Je sice pravda, že lidé se ozvou většinou, když jsou nespokojeni, ale co se týče reklamací, Alza nemá úpně nejlepší pověst.

    Nedavno vyšel zákon o provozování obchodu o svátkách. Jeho plné znění nehodlám citovat, jde o to, že se prostě o významných dnech nemůže vesele prodávat, obchody musí zavřít. Snad kvůli zaměstnancům, aby si také užili volno. Zda je , nebo není takové rozhodnutí správné je v tuhle chvíli zcela irelevantní. Nicméně  na webu se objevila zpráva, že tohle nařízení jeden prodejce ignoruje.

     Možná to je od Alzy zase jenom dobrý trik, jak si udělat reklamu ( i negativní reklama je reklama )
Ale mě na celém to martýriu zaujalo jejich prohlášení:
    „Stojíme si za tím, že otevřením našeho centrálního showroomu v Praze - Holešovicích ve státní svátek 26. prosince neporušujeme zákon,“ uvedl ředitel marketingu Alza.cz Karel Kučera.
   Popravdě mi to připadá, jak když se malé dítě hádá, že ta jeho bábovička je nejlepší. A kdyby ne, tak pozor, já se jmenuji…….. ALZA


   Teď si uvědomuji, já tady už 10 minut mlátím do klávesnice ( nová od Ježíška z CZC  )  a dělám vlastně reklamu. Kecám tu o tom a to oni možná chtějí. Kamkoliv se hneš, všude Alza !  Ne, ne, ne, ne, ne Alza a ne  není to reklama v nejmenším -  je to jen takvý soukromý průzkum z mé strany. A díky za reakce.








pondělí 28. listopadu 2016

Hamrádio Písničky, nostalgie :-)

Nedalo mě to, musel jsem to sem dát...
Tohle asi většina radiomatérů zná:
Drum video
Ale dostal jsem nedavno odkaz na pěkné písničky, které jsem ještě neslyšel.
Takže si je poslechněte, mě se to líbí!
Radioamatér ( Lokálka)
Radioamatér ( TataBoys )

A ještě jednu písničku, poměrně novou jsem objevil u skupiny "Pokáč":
Vymlácený entry ( Pokáč )

   I když tolik nesouvisí s HAMrádiem, úplně jsem si zavzpomínal na mé mládí a první PC 286/16MHz
( později dělo 384DX/40) s kulatým VGA monitorem, modemem Křižík 2400Bd  :-) a připojování na  telefonní BBS. Byla to krásná doba a ta písnička jí naprosto krásně vystihla.
  Těm co je cca 20 let a méně to nemůžou  úplně pochopit, protože se s takovou technikou nesetkali.
A když jo, tak ve formě mrtvého HW, nebo historického kousku zařízení, které někde nefunkční leží v garáži a čeká na recyklaci. Vám možná tehdejší atmosféru přiblíží stejnojmenný videoklip od stejné kapely:
 Vymlácený entry - videoklip youtube
To, že má klip téměř 1,3 miliónu shlédnutí vypovídá o tom, že je to vážně pěknej a zajímavej  "song" !
Takže hezké pokoukání a nám starším i zavzpomínání na ty krásné časy.
Slza mi ukápla :-)

Honza , OK1MHK


sobota 19. listopadu 2016

Digitální voltmetr – sonda


Občas člověk vytvoří nějakou pomůcku, která je praktická a jednoduchá. Můj "voltmetr - sondu" vidělo pár lidí a projevili zájem. Tedy předkládám hrubý stavební návod na takové udělátko.

  Nedávno jsem z Číny objednal  panelové měřicí moduly. Třímístný display, různé barvy, červená a modrá. Dají se najít za cenou okolo 1,5 dolar/ks, při koupi více kusů pak kolem 20kč/kus. Zelené o něco dražžší, žluté jsou vidět ojediněle.  
 
 Neodolal jsem a 2 ks červených a dva ks modrých modulů jsem z portálu e-bay objednal. Jeden kousek jsem zamontoval do profi zdroje Ascom a používám ho jako druhý „robustní“ zdroj na bastlení.
  Konstrukce modulu obsahuje nějaký mikroprocesor z řady STM8  s interním ADC. Reference je je odvozená od napájecího stabilizátoru na desce 3,3V . To samo o sobě nevypadá moc dobře, při praktických testech je však přesnost modulu dostačující a  viditelně se měřený údaj nemění se při změně napájecího napětí modulu. To platí i při změně teploty, ledový modul z mrazáku ukazuje hodnoty jako při cca 22 stupních pokojové teploty.  Zapojení a vnitřnosti modulů lze najít např. zde:

Dají se objednat moduly s rozsahem 100V a 200V – ty mají pevnou desetinnou tečku a zobrazují pouze jedno desetinné místo.
 https://www.youtube.com/watch?v=UqGC0tOVbVc
I 100V moduly ale existují ¨v provedení s pohyblivou desetinnou tečkou, kumšt je tyto moduly správně najít.
Někteří obchodníci na e-bay, aliexpress mají u popisu video, kde takovou funkcionalitu ukazují.

Dále moduly s rozsahem do 30V (zobrazí maximálně 33,0- 34,0V  – poté ukazují - - - ). Ty měří na desetinná místa dvě, při přechodu z 9,99V  na 10,0 V pak desetinná tečka přepíná doprava a modul měří na jedno desetinné místo. 

 Moduly mají 3 vývody: napájení a jeden vstup pro měření napětí. V nabídce jsou také dvou-vývodové verze, které nemají vstup měřeného napětí. Napájení a měřicí vstup je u modulu propojený s napájením.. https://www.youtube.com/watch?v=qVrMOzorHs0
 
Ve všech případech bývá rozsah napájecího napětí cca 4-30V, při větším napětí by mohlo dojít k tepelnému  a napěťovému přetížení stabilizátoru uvnitř.
Některé verze modulů mají součástky osazené na desce přímo pod displejem, jiné verze pak mají osazenou desku na zadní straně spojů. Opět jsou další varianty s možností přesně dostavit napětí miniaturním trimrem. Případně verze s meřicími rozsahy 75mV pro měření proudů i varianty s vestavěným bočníkem. Některé z modulů mají také vyvedeny signály RXD,TXD pro propojení sériovou linkou s PC a možností dalšího zpracování údaje. Na internetu jsou i nadšenci, co procesor v modulu přeprogramovali dle svého gusta a ke svému účelu. Takové aktivity jsou poměrně dobře popsané a zdokumentované , ale je třeba k těmto úprovám objednat správné moduly s těmi správnými procesory.



 Není účelem všechny varianty popsat, zájemci se mohou kochat nepřebernou nabídkou na e-bay.com
   
Při prvních pokusech s modulem jsem zjistil, že odběr ze zdroje je pouhých 5-6mA !!!. Vstupní odpor je okolo 200kOHM, to samo o sobě je ideální jako testovací voltmetr – sonda pro různé pomocné měření při pokusech, vývoji a servisu. Ostatně nakonec dvouvývodové verze jsou přímo pro tento účel vyráběné a na e-bay nabízené  – doslova připojit a měří se. Naprosto ideální k olověným bateriím při portable provozu, můžeme průběžně kontrolovat napětí akumulátoru a vidět například změny napětí při klíčování atd..
Jenomže pro moje účely je rozsah do 30V nedostatečný.  Protože jsem chtěl modul používat i pro napětí okolo 60V ( např. časté měření staničních 48V baterií ) napadlo mě předřadit před modul další „před-stabilizátor“. Výsledek celého snažení předkládám níže.

    Předem upozorňuji, že konstrukce nemá v žádném případě za účel přímo nahradit voltmetr - přístroj jako takový! Je to doplněk, sonda pro využití v dílně radioamatéra jako další nezávislý monitor stejnosměrného napětí, jako kontrola napětí baterií, jako pomocný voltmetr při oživování, kontola napětí zdrojů na portable stanovišti atd.  A bezproblémové použití je umocněné tím, že může být modul trvale připojený např. k baterii.  Čistě teoreticky 60Ah baterii vybije tenhle modul za 416 dní  !!!!!
   Konstruktér musí umět sám uvážit, v jakých případech lze tento „dvoudrátový voltmetr“ použít, kdy neovlivní měřený údaj a nezatíží obvod v zařízení a kdy je jeho použití možné a účelné. V žádném případě např. nelze měřit zdroj s vnitřním odporem např. 1kOhm atd…. 

     Rozsah měřeného napětí po úpravě je cca 5-60V s max. odběrem  proudu do cca 6mA a je dostačující pro běžné použití. Výhoda řešení je možnost měření bez dalšího napájení! Každý se snad setkal s tím, že baterie v multimetru jsou vybité ( zapomenutí vypnutí  ) , vyteklé… nebo přístroj „lže“ a momentálně nové baterie nejsou po ruce. Ano v tomto režimu lze využít i pasivní ručkové přístroje, ( např.  DU 10 ) ale na stole zabírají místo a odečítání statického napětí je v digitální (svítící) podobě mnohem příjemnější.
Jako předřadný stabilizátor jsem použil IO LM317. Má možnost regulovat spád až 40V.  Výstup je děličem natavený na cca 22-24V a tím pádem je možno měřit do cca 60V. 


 Dělič je sice měkký a neodpovídá minimálnímu proudu do ADJ stabilizátoru LM317, ale praktickým testem jsem si ověřil, že je činnost IO správná i při "měkčím" děliči, než jsem použil.

Při měření nižšího napětí funguje stabilizátor tak, že rozsah mezi vstupním napětím a výstupním je asi 1,5V 
( při 6mA ) takže lze měřit od cca 6V – 60V.  Celý stabilizátor  s děličem a blokováním jsem umístil na sub-desku přišroubovanou k modulu  pomocí šroubků.





Destička je jednoduchá s pár ostrůvky pro osazení součástek. Namalováno v rychlosti kvalitním centrofixem, druhá strana oboustranně plátované desky použitá k připojení měřicích kablíků.



 Kvůli výšce modulu  jsem v destičce   vyříznul otvor a LM317 v D2 provedení umístil do tohoto otvoru.
Na každé straně desky je "kousek" stabilizátoru.




 Chladič je připájený z jedné strany desky a vývody ze strany druhé.  Použití LM317    ( standardní 1A provedení D2 s krátkým křidélkem, nebo zkrátit pouzdro TO220 ) se mi zdálo pro daný účel robustnější, stejně dobře ale vyhoví SMD provedení, které jsem ale neměl k dispozici. Tepelná ztráta na stabilizátoru činí v nejnepříznivějším případě cca 0,23W což s rezervou zvládne i LM317L . 



 Celý modul s našroubovaným před-stabilizátorem k modulu  je pak „zataven“ do samo-smršťovací bužírky a tvoří kompaktní celek s měřicími kabely.




 Ty je vhodné použít kvalitní s co nejtenčími drátky v „licně“. Použil jsem nějaké modelářské s průřezem 0,25mm2 , odhadem je žíla složená z cca 50ks 0,05mm měděných drátků.

 Cejchování modulu je možné a jednoduché u provedení s trimrem, já měl modul bez takového prvku. Úprava děliče na vstupu procesoru je ale také možná, v mém případě bylo třeba paralelně k „hornímu – živému“ odporu děliče připojit odpor.Je třeba se podívat dle konkrétního modulu, kde je vstupní dělič zapojen. 



Další fotografie ukazují mechanické uspořádní ještě  před zatavením je přes display přehnuta folie z PET lahve, která zlepšuje čitelnost displeje –  nejsou tolik vidět nerozsvícené segmenty a údaj je pak kontrasnější zejména na denním světle.  



 Ideální je folii z PET lahve použít 2x přeloženou přes sebe. 




  Na trhu jsou vhodné nápoje jak s modrým, tak s červeným obalem ( to není reklama Hi )




  Modulu nevadí přepólování, obrácené napájení teče do stabilizátoru přes 2,2kOHM odpor. Předřadnou diodu pouze před LM 317 je sice možné doplnit a na desce je pro ni místo, po praktickém vyzkoušení bez diody jsem místo propojil drátkem z 100mA pojistky jako ochranu před poruchou modulu. Dioda by zbytečně zvětšovala spodní mez měření modulu.
Součástky lze samozřejmě uspořádat i jinak, například ve stylu vrabčí hnízdo – fixované tavným lepidlem, ale mám rád konstrukce mechanicky pevné  pokud možno hezké.






  Další nápad se zrodil v momentu, kdy se nabízelo podobné použití dalšího nevyužitého modulu k meření velkého množství NiMH  AA akumulátorů a baterií, kterých se u mě vyskytuje nepřeberné množství.  (kdo má děti a hračky určitě chápe)  Vetšinou lze stav článku zjistit voltmetrem a  připojenou nějakou definovanou zátěží.  Bohužel modulu napájecí napětí 0,8-1,6V v žádném případě nestačí.  Ale opět si lze pomoci měničem – tentokrát step-up. Pro  tento účel jsem použil opět modul z e-bay, původně určený jako step-up zdroj 5V pro USB zařízení. 




Obsahuje jeden IO a umí pracovat cca od 0,7V.  To je pro měření baterií naprosto ideální, nevadí ani větší proud který měnič ze zdroje odebírá aby vyrobil výkon potřebný pro napájení modulu. Rozsah napájení měniče je do max. 10V a od  5V vstupního napětí a více je na výstupu napětí rovnající se vstupnímu napětí. To ale nevadí, pak začíná regulovat vnitřní stabilizátor v modulu měření. Prakticky tak získáme „voltmetr“ s rozsahem od cca 0,7V – 10V.

Schéma "od ruky" snad postačí:


  Mechanické  provedení je patrné z obrázků. Z desky měniče jsem odstranil USB konektor  a desku podélně zkrátil dle obrázku na rozměr shodný s rozměrem desky modulu. 



Destička měniče tím pádem přijde o zbytečnou  indikaci chodu měniče v podobě červené  LED diody a předřadného odporu. Destička měniče  je přilepena k destičce modulu  měření oboustrannou lepicí páskou s tloušťkou cca 1 mm. Měřicí kablíky jsou přiletované přímo do modulu, celek je opět s dvojitou  fólií příslušné barvy z PET lahve zataven do smršťovací fólie ( tentokrát červené )  stejně, jako provedení s LM317. 

Nebo lze  použít nějakou malou krabičku, do které se vejde vedle sebe měnič a  modul. Já vyrobil ještě stejný voltmetr právě do takové krabičky s tím, že uvnitř je i malý trimr na přesné nastavení napětí .



   Modul nemá ochranu proti přepětí, při překročení katalogových 10V patrně dojde k destrukci IO CE8301 v měniči. ( netestováno  Hi )  Ale použití opět předpokládá fundovanou osobu a modul je primárně určen k testování šuplíkových článků a baterií. 




 Tamtéž  (v šuplíku s bateriemi) je též modul trvale umístěn a nepředpokládám jiné využití, tedy jednoduše nehrozí destrukce přepětím. 



Modul měří od napětí cca  0,7V ( vybitý článek ) s odběrem cca 70mA. 

Při 1,2V je odběr  proudu   cca 60mA, při 3,7V cca 20mA . Měnič v tomto případě článek zatěžuje, což  při měření potřebujeme. Se zvyšujícím se napětím ale proud klesá.
Při měření vybitých  suchých ( alkalických ) článků voltmetr většinou ukáže nějaké napětí, které rychle klesá a v zápětí voltmetr zhasne. Energie článku již nedokáže uvést do činnosti měnič napětí. V takovémto případě víme, že je napětí článku při zátěži cca 70mA již pod 0,6V a článek  patří do sběrného místa pro baterie.






 Na měření bloků s napětím víc než 5-10V je předurčea výše popsaná úprava s LM317.  Protože se mi nápad líbí, nabízím pro inspiraci široké radioamatérské veřejnosti.  Celá konstrukce by určitě šla vyřešit elegantněji, dokážu si představit sondu pracující od zmiňovaných 0,7V do cca 100V, uvedené řešení je ovšem jednoduché a časově nenáročné, navíc odpovídající možnostem modulů. Na závěr opět zdůrazňuji, že je třeba vědět, kdy lze víšepopsané pomůcky použít. Určitě s nimi nejde nahradit laboratorní voltmetr s vysokým vnitřním odporem. Je třeba mít na mysli, že voltmetr je z měřeného zdroje i napájen!